Basic HTML Version
40
Keramický zpravodaj 27 (4) (2011)
což ovlivňuje situace v Číně. Na druhé straně působil
pokles výroby oceli. Růstem se vyznačuje výroba hliníku
s návazností na spotřeby žárovzdornin. Podobně jako
u tvarových materiálů se situace u netvarových materiálů
a monolitických vyzdívek jeví dobrá, do r. 2014 se předpo-
vídá nárůst 6 % (tj. na 17,9 mil. tun). I když ve světě půso-
bí tisíce žárovýrobců, tak v r. 2009 bylo na špici těchto pět
výrobců: RHJ, Cookson Group, Magnesita, Shinagava Ref-
ractories a Krosaki Harima. Následují pak Almatis, Imerys,
Rio Tinto Alcan. Článek je doplněn tabulkou potřeby žáro-
vzdornin v letech 2004, 2009, 2014 podle světových
oblastí.
ISK-11-260
Kc
Ilkevič B. V., Suchodolova E. P.
Gželskaja škola keramiki: ot risovalnych klassov do vuza
(Gželská škola keramiky: od výtvarných tříd
po vysokou školu)
Steklo i keramika (4) (2011) 3-5
V článku se stručně shrnuje historie gželské výtvarné tradi-
ce od prvopočátků před 110 lety po dnešek. Původně se
jednalo o řemeslné výtvarnictví a od r. 1901 bylo přistou-
peno k umělecké tvorbě hrnčířské keramiky vycházející
z ruských tradic. V 1931 byla založena Gželská keramická
škola. V novém stavebním komplexu byla zavedena speci-
alizace „Dekorativně užitkové umění a lidová tvorba“.
Koncem 80 let, v době tzv. perestrojky, se rozšířilo studium
o ekonomiku a účetnictví, později pak o technická zaříze-
ní, turismus a práva. V r. 2002 byla tato škola reorganizo-
vána na vysokou školu, kterou vedou vysoce uznávaní pro-
fesoři. V r. 2008 se dále rozšiřovaly obory finanční
a návrhářské. Je zavedeno bakalářské studium.
V článku je uvedeno mnoho významných osobností, které
se zasloužily o historické úspěchy gželské školy, která je
dnes světově známá. Článek je doprovázen několika foto-
grafiemi z keramických dílen a učeben.
ISK-11-261
Kc
666.5 Porcelán
Shui A. a kol.
Effect of silicon carbide additive on microstructure
and properties of porcelain ceramics
(Účinek přídavku karbidu křemičitého
na mikrostrukturu a vlastnosti porceláninové
keramiky)
Ceramics International 37 (5) (2011) 1557-1562
Autoři zkoumali vliv různých přídavků SiC v rozsahu 0 –
3 % do práškové hmoty z porcelániny, kterou vypalovali
při 1000 – 1240 °C. Vzorky systematicky charakterizovali
rentgenovou difrakcí, elektronovou mikroskopií a pomocí
metalurgického mikroskopu. Detailně zkoumali vliv obsa-
hu SiC a slinovací teploty na velikost pórů včetně vzájem-
ných korelací. S vyšší slinovací teplotou se zmenšovaly čás-
tice SiC a zvětšovaly se póry. S obsahem SiC se snižovala
hutnost a zvětšovala se velikost pórů. Výsledky experimen-
tů ukazují, že malá množství SiC v odpadech porcelániny
způsobují jakési napěňování. Toto napěňování probíhající
v průběhu slinování je zřejmě spojeno s oxidací částic SiC
při vysokých teplotách za souběžného obsahu alkalických
tavenin.
ISK-11-262
Kc
Wattanarisiriwech D., Wattanarisiriwech S.
Fluxing action of illite and microcline in a triaxial
porcelain body
(Tavicí účinek illitu a mikroklinu v třísložkové
porceláninové hmotě)
J. E. C. S. 31 (8) (2011) 1371-1376
Autoři srovnávali 2 typy hmot. V jedné použili konvenční
draselný živec (STO), ve druhé illit (ITO), jakožto látky
s tavicím účinkem. Pomocí elektronové mikroskopie určili,
že hmota ITO zhutňuje a tvoří mullit již při 1000 °C, neboť
je dostatek taveniny, při které tyto reakce probíhají.
U hmoty STO se mullitové krystaly začínají objevovat při
1100 °C, zatím co draselný živec je úplně roztaven až při
1200 °C. Plné slinutí hmoty STO vyžaduje teplotu
1300 °C, což je o 50 °C více než u hmoty ITO. Hmota ITO
ukázala lepší pevnosti než hmota STO a to při všech sledo-
vaných teplotách, což je zdůvodněno 1) větší hutností, 2)
větším množstvím vzájemně prorostlých krystalů mullitu,
3) menším množstvím zbytkového křemene.
ISK-11-263
Kc
Rusovič – Jugaj N. S., Nekljudova T. L.
Zavisimosť belizny farfora ot technologičeskich faktorov
i osobennosti struktury materiala
(Závislost bělosti porcelánu na technologických
faktorech a zvláštnosti struktury střepu)
Steklo i keramika (4) (2011) 6-9, 4 obr., 3 tab., 6 lit.
Autoři sledovali vzájemné vztahy mezi vlastnostmi porcelá-
nu, jeho strukturou a technologickými vlivy ve výrobě.
Zvláště hodnotili bělost a barevnost jednak podle ruské
normy GOST 24768-2000 na přístroji Spekol a jednak
v mezinárodním systému CIE na přístroji Pulsar. Zkoumali
13 vzorků ze 4 základních receptur, všechny
z výroby porcelánky ve Gželi. Uvedeno je jejich molekulár-
ní složení a v tabulce zjištěné parametry dle CIE a GOST,
včetně teplot výpalu, které byly v rozmezí 1320 °C –
1410 °C. Vyhodnocován byl i vliv pecní atmosféry při
dovršování výpalu podle obsahu CO (od 2 do 5 %). Mikro-
struktura byla podrobně vyhodnocována ze snímků optic-
ké mirkoskopie. Snímky jsou z výpalu 1320 °C (zvětšení
282x) a 1410 °C (564x). Popisována je velikost a tvar krys-
talů neroztavených zrn křemene, jejich objemový podíl ve
střepové hmotě; podobně jsou hodnoceny krystaly mullitu
(též na místech styku s ortoklasem) a také póry. Velká
pozornost je věnována hraniční zóně na okrajích křemen-
ných zrn. Přehled o struktuře je v tabulce. Ze získaných
výsledků vyhodnocují autoři vztahy mezi mikrostrukturou
a kolorimetrickými vlastnostmi, což je zpřehledněno též
graficky. Závěrem je zdůrazněn význam optimálního reži-
mu výpalu v závislosti na použitých surovinách (např.
u jedné hmoty byl použit anglický kaolin, který téměř
neobsahuje TiO
2
).
ISK-11-264
Kc
628.54 Odpady
Faubel-Serra V., Romero-Valiente J.
Technical Note: Recycled glass mixes for digital
decoration. Mosaik
(Technické sdělení: Směsi recyklovaného skla
pro digitální dekoraci. Mozaika)
Ceramica y Vidrio 50 (2) (2011) 19-22
Skleněná mozaika je výrobkem dosud klasicky používaným
v plaveckých bazénech, stejně tak jako v různých jiných
vodních dílech. Cílem autorů však bylo dát kompletně
nový přístup k využití technických předností našeho pro-
duktu, k nimž patří: ekologické využití recyklovaných suro-