Basic HTML Version
16
Keramický zpravodaj 27 (4) (2011)
Z grafu křivek hašení za mokra je možné vysledovat tři
základní trendy. Přídavek všech organických modifikáto-
rů v hasicí vodě vedl k „umrtvení“ vápna, maximální tep-
lota hašení byla 29 °C a částice hydroxidu vápenatého
velmi rychle sedimentovaly. Modifikátor CaSO
4
. 2H
2
O
výrazně zpomalil hydratační reakci vápna, maximální
teplota hašení 68 °C byla dosažena se zpožděním cca
5 min v porovnání s ostatními anorganickými modifiká-
tory. Ostatní anorganické modifikátory kromě
Na
3
PO
4
. 12H
2
O hašení vápna urychlily, nejpodstatněji
zrychlil vápno přídavek NaSCN a CaCl
2
(tyto křivky se
velkou měrou překrývají).
Zeta-potenciál částic hydroxidu vápenatého
Zeta-potenciál, jinak známý jako elektrokinetický potenci-
ál, je definován jako rozdíl potenciálů na pohybovém roz-
hraní, který se ustavuje při relativním pohybu tuhé fáze
s elektrickou dvojvrstvou vůči roztoku. Zeta-potenciál má
vždy opačnou hodnotu náboje než nabitá částice.
Toto měření bylo zvoleno z toho důvodu, že náboj částic
hydroxidu vápenatého by měl být jedním z rozhodujících
činitelů ovlivňujících reologické vlastnosti vápenné kaše.
Zeta-potenciál částic vápenné kaše byl měřen pomocí pří-
stroje BIC 90PLUS. Měřitelné byly pouze vzorky kaší
s anorganickými modifikátory. Naměřené hodnoty zeta-
potenciálu ukazuje následující tabulka 1.
Název vzorku vápenné kaše
Zeta-potenciál [mV]
Vápno bez modifikátoru
20,2
CaSO
4
. 2H
2
O
20,5
NaH
2
PO
4
. 2H
2
O
29,2
NaNO
3
26,3
CaCl
2
25,1
Na
3
PO
4
. 12H
2
O
36,0
NaSCN
25,0
Tab. 1
Zeta-potenciál částic hydroxidu vápenatého vápenných kaší s modifikátory
Obr. 2
Kumulativní křivky vzorků vápenných kaší s modifikátory
Nejpodstatněji ovlivnil hodnotu zeta-potenciálu přídavek
Na
3
PO
4
. 12H
2
O. Hodnota zeta-potenciálu nad + 30 mV
znamená, že koloidní soustava je stabilní a částice nesedi-
mentují. Této hodnotě se blíží i výsledek měření vzorku
s modifikátorem NaH
2
PO
4
. 2H
2
O.
Distribuce velikosti částic vápenných kaší
s modifikátorem
Měření granulometrie vzorků bylo nově zavedeno s cílem
potvrdit předpokládanou souvislost mezi velikostí částic
a reologickými vlastnostmi vápenné kaše (viskozita, sedimen-
tace). Toto měření by mohlo v budoucnosti nahradit zkoušku
sedimentace vápenné kaše, která je časově náročná. Nadto
měření granulometrie pomocí laserové difrakce podává přes-
ný přehled o distribuci velikosti částic v plném jejich rozsahu.
Granulometrie částic vápenných kaší byla měřena meto-
dou laserové difrakce na přístroji CILAS typu 920L. Jako
měřicí médium byl použit čistý izopropanol. Distribuci veli-
kosti částic vápenných kaší v kumulativních granulometric-
kých křivkách ukazují následující obrázky 2 a 3.