Basic HTML Version
11
Keramický zpravodaj 27 (4) (2011)
Teplota
BK
LU
LC
výpalu
DP
B
T
DP
B
T
DP
B
T
[°C]
[%]
[kg.m
-3
]
[kg.m
-3
]
[%]
[kg.m
-3
]
[kg.m
-3
]
[%]
[kg.m
-3
]
[kg.m
-3
]
1100
-1,9
1640
2610
-2,3
1780
2670
-9,8
2262
2587
1150
-12,1
2230
2410
-10,4
2240
2280
1,8
1975
2023
1175
-13,4
2260
2270
-7,1
2090
2100
2,8
1887
1925
1200
-12,3
2180
2210
3,9
1800
1890
Def.*
1759
2004
Tab. 6
Vlastnosti zkušebních vzorků po výpalu
* Deformace zkušebních vzorků během výpalu – nebylo možno stanovit
Vzorek
Žárovzdornost [°C]
BK
1240
LU
1190
LC
1180
Tab. 7
Žárovzdornost
V závislosti na teplotě výpalu lze pozorovat změnu mikro-
struktury (především pórovitosti) u vypálených střepů:
a) Kal Luleč (LU):
l
1100 °C: střep vykazuje vysokou nasákavost 18,8 %
(obr. 6) a nízkou objemovou hmotnost (1780 kg.m
-3
).
Zřetelné je velké množství malých otevřených pórů.
l
1150 °C: nasákavost se prudce snižuje na 0,6 %, obje-
mová hmotnost se zvyšuje na maximum (2240 kg.m -
3
).
Tuto teplotu lze považovat za teplotu maximálního slinu-
tí. V mikrostruktuře je patrný vyšší obsah uzavřených
pórů kulatého tvaru. O vzniku uzavřené pórovitosti svěd-
čí i výrazný pokles zdánlivé hustoty (tab. 6) vypáleného
střepu v porovnání s předchozí vypalovací teplotou
1100 °C.
l
1175 °C: dochází k dalšímu mírnému snížení nasáka-
vosti střepu na 0,2 %. Vzhledem k dalšímu zvýšení
objemu uzavřených pórů se snižuje objemová hmot-
nost a dochází k objemovému nárůstu vzorku. Uzavře-
né póry se mírně zvětšují.
l
1200 °C: nasákavost roste na 2,8 %, objemová hmot-
nost klesá na 1800 kg.m
-3
. Nastává nadýmání střepu
projevující se zvětšením uzavřených pórů a jejich čás-
tečným otevřením po překročení žáruvzdornosti kalu,
která činí 1190 °C (tab. 7).
b)
Kal Ledce (LC)
l
1100 °C: střep má nejnižší nasákavost (5,6 %)
v porovnání s ostatními vzorky při nejvyšší objemové
hmotnosti a nejvyšším smrštěním výpalem při této
vypalovací teplotě. Teplotu výpalu 1100 °C je možno
považovat za teplotu maximálního zhutnění, neboť
vzorek při dalším zvyšování teploty výpalu na jednu
stranu snižuje nasákavost (obr. 6), na druhou stranu se
snižuje jeho objemová hmotnost (tab. 6) vlivem vzniku
sekundární pórovitosti. Póry ve struktuře jsou velmi
malé, nejsou zakulacené.
l
1150 °C: nasákavost se snižuje na 1,2 % při součas-
Obr. 8
Vývoj pórovitosti střepu z kalu Luleč v závislosti na teplotě výpalu
ném snížení objemové hmotnosti. Ve střepu začíná
proces nadýmání, který se projevuje vznikem velmi
pórovitého redukčního jádra, odlišeného tmavší bar-
vou střepu (obr. 9).
l
1175 °C: nasákavost se mírně snižuje, ale střep pokra-
čuje v nadýmání. Klesá objemová hmotnost i zdánlivá
hustota. Dochází ke zvětšování průměru uzavřených
pórů.
l
1200 °C: dochází k deformaci tvarů vypalovaného
střepu. Zvětšení uzavřených pórů vede k jejich otevření
a nasákavost střepu se výrazně zvýšila na 6,9 %. Byla
překročena žáruvzdornost kalu.