Basic HTML Version
8
Keramický zpravodaj 27 (3) (2011)
Na obr. 3 je fotografie modelu po pádu statické klenby.
Důsledkem pádu statické klenby je nejen vznik dynamické-
ho tlakového rázu do stěn zásobníku, ale i vytvoření velké-
ho množství prachu. Negativními důsledky jsou především
vznik tlakového rázu, který může poškodit, nebo zničit
konstrukci a ohrozit bezpečnost provozu. Nezanedbatelná
je i možnost ekologické katastrofy.
3. Řešení kontrakční části zásobníku
3.1 Vztah kontrakčního prvku a následné dopravy
V ekonomickém zájmu provozovatele je, aby dopravníky
měly co nejmenší konstrukční rozměry, a v proporci s doprav-
ními rychlostmi to pak očekává od konstrukce zásobníků,
aby byly provedeny s co nejmenším výpustným otvorem.
Na Obr.3a je znázorněn optimální případ řešení výpustné-
ho otvoru zásobníku z hlediska nákladů na konstrukci
a stavbu zásobníku i dopravníku. V případě bezpečné
funkčnosti zařízení (práce s bezproblémovými sypkými
hmotami) i minimálních nákladů na pro-
vozování dopravního uzlu.
Z hlediska provozních nákladů je optimál-
ně řešena i konstrukce dopravníku. Při
této variantě řešení konstrukčního uspo-
řádání může dojít a zpravidla dochází
u většiny reálných sypkých hmot k jádro-
vému toku sypké hmoty v zásobníku
a také ke vzniku dynamické klenby. Mezní
geometricko-konstrukční případ elimina-
ce jádrového toku a důsledkem toho
i klenbování je principiálně znázorněn na
obr. 3d. V tomto případě jsou náklady na
stavbu, konstrukci zásobníku a provoz
zařízení největší, ale je zabezpečena kon-
tinuita toku sypké hmoty. Negativním
důsledkem tohoto řešení je, že jsou pak
provozovány dopravníky velmi velkých
rozměrů s velmi malými dopravními rych-
lostmi. Ty zatěžují patra a je s tím třeba
počítat už i nákladech na vlastní stavbu
budov.
3.1 Řešení kontrakčního úseku
aplikací pasivního prvku
Aplikací pasivního prvku v místě dynamic-
ké klenby dochází k jejímu posunování do
horních partií zásobníku a tím k eliminaci
nepříznivých dopadu její existence. Pasivní
prvek je nutno umístit tak, aby bylo
v zásobníku dosaženo hmotového toku.
a)
b)
c)
d)
Obr. 3
Relace mezi velikostí výpustného otvoru (kontrakce) a následné dopravy
Tokové profily jsou posunuty do oblasti svislé části zásob-
níku a tím dochází k podobnému průběhu toku, přibližně
jako v případě obr. 3b), nebo obr.3c)
Obr. 4
Relace mezi velikostí kontrakce a následné
dopravy s aplikací pasivního prvku
a)
b)
c)