Basic HTML Version
50
Keramický zpravodaj 27 (3) (2011)
jíly se značnou plastičností. Stavba jílové krystalické mřížky,
uspořádání jejich strukturních prvků, substituční záměny
prvků, různé vazby vody – z toho všeho můžeme usuzovat
na ovlivnění sušicího pochodu. Dále uvedeme příklady
pochodů při sušení polosuchých hmot.
V práci R. Sladka [2] jsou shrnuty poznatky z řešení speci-
fických problémů sušení a výpalu isostaticky lisovaných
talířů. Na dilatačně-kontrakčních křivkách jsou ukázány
rozdíly v jejich průběhu podle toho, zda se jedná o okrajo-
vé (prapor) či vnitřních části talířů (podední). Nejen však
to. Rozdíly se vyskytují i podle způsobu uložení výlisků po
odlisování, podle doby odležení a zvláště podle způsobu
sušení. I tak malá vlhkost pracovní hmoty, jaká se v tomto
případě používá (pouze 3 – 4 %), velice ovlivňuje kon-
trakčně dilatační chování. U vylisované hmoty se projevuje
tzv. pružná redilatace, která je také různá podle místa
odběru vzorku pro zkoušku. Ta se projevuje rozměrovým
zvětšováním s následným smršťováním při dosušování. Jde
podle autora o pruživou (pružně-elastickou) reakci jílových
zrn, při níž se uvolňuje energie vložená do hmoty při liso-
vání. Je ovlivněná vlhkostí pracovní hmoty, jejím charakte-
rem (velikostí granulí) a rychlostí sušení. Vliv má i způsob
uložení talířů v nízkoprofilové (lavičkové) sušárně či ve
sloupcích v sušárně tunelové. Při odpovídajícím postupu
vysušování nesmí teplota přestoupit 80 °C (povšimněme
si, jak nad touto teplotou zvlášť výrazně stoupá tenze par).
Zbytková vlhkost talířů před výpalem nemá překročit 1 %.
Regulovaným vysoušením se vliv redilatace eliminuje
a předchází se pozdějšímu výskytu prasklin. Autor konsta-
tuje, že výpal v peci bez předsušení výlisků lze uskutečnit
jen s mimořádnými obtížemi.
Nejenom v technologii porcelánu, ale i u šamotu byly ana-
logické poznatky zjištěny, a to při zahájení zkušební výroby
na nově instalovaném vysokotlakém lise Laeis o lisovací
síle 2000 t (počátkem šedesátých let na staré šamotce ve
Velkých Opatovicích). Do té doby nebyly s technologií
vysokotlakého lisování polosuché pracovní hmoty žádné
zkušenosti. Na první tříhnízdové formě byly lisovány tva-
rovky rozměru 300x148x132 mm. U nich někdy vznikaly
praskliny z přelisování, ty byly průběžně řešeny, ale také se
objevovaly praskliny až po určité době odležení, jako
následek dopružování závislém na použitém tlaku. Samo-
zřejmě v duchu tehdejší doby byl postaven až překotný
požadavek na co nejrychlejší získání výrobků pro potřeby
národního hospodářství. Jen s minimálním odležením,
avšak bez sušení byly výlisky páleny jednak v tunelové peci
a jednak v peci komorové. Rozdíl byl jednoznačný. Zatím
co z komorové pece s dlouhým vypalovacím cyklem
(s dobou vlastního pálení 22 hod.) byly získány bezvadné
výrobky, z tunelové pece (s dobou vlastního pálení
10 hod.) vyšla řada výrobků popraskaných s nepravidelný-
mi všesměrnými trhlinami. Přitom výše výpalu podle žáro-
měrek byla v obou výpalech stejná, a to ž. 14. Trhliny tedy
mohly vzniknout jedině v předehřívacím pásmu, neboť
fyzikální vlastnosti byly z obou výpalů prakticky shodné,
jak bylo uvedeno v přednášce na konferenci ČSVTS „Prob-
lémy žárovzdorné výroby z hlediska kvality“ [3]. Tak byla
prokázána nutnost sušení výlisků z polosuché hmoty.
Problém se vynořil i na nové šamotce, která byla v té době
dostavována s následným uváděním do provozu. Původně
nebylo se sušárnami vůbec počítáno s ohledem na tunelo-
vé pece délky 180 m, které měly mít i dosoušecí funkci.
Nakonec se problém ale musel stejně řešit dodatečným
postavením sušárenské kapacity, neboť konstrukce tehdej-
ších pecí neměla ovládací prvky na dnešní technické úrov-
ni, takže nemohla zcela bezproblémový výpal zajistit.
Uvedené konkrétní poznatky k sušení výlisků z polosuché
hmoty prokazují, že i v tomto případě musí být postup
pečlivě odzkoušen. Je ovšem cílem dnešní techniky uplat-
nit nové prvky ovládání sušicího a pálicího procesu tak,
aby i v rámci jednoho vypalovacího agregátu proběhly oba
procesy bezeškodně. Přitom je nutno respektovat zásadu,
že molekuly vody nesmí být násilně z vnitřku hmoty vypu-
zovány, aby nedocházelo k poruchám střepu.
Literatura
[1] Nekrasov, B.V.: Kurs obščej chimii, Goschimizdat,
Moskva (1952) 714-715
[2] Sladek R.: Using Modern Firing Technology in the
Manufacturing Isostatically-Pressed Porcelain Plates,
Interceram (4) (1997) 254-256
[3] Kunc J.: Výroba šamotového zboží na závodě ve Vel-
kých Opatovicích, Přednáška na konferenci ČS VTS,
1964, Letovice
SILIKÁTOVÝ SVAZ INFORMUJE
(Informations of the Silicate Association)
STATISTICKÉ SLEDOVÁNÍ VYBRANÝCH
EKONOMICKÝCH A TECHNICKÝCH
UKAZETELŮ
ZA ROK 2010
EVŽEN KRAMEŠ
Valná hromada Silikátového svazu konaná v listopadu
2010 projednala zajištění podkladových údajů a rozhodla
provést zpracování statistického sledování vybraných eko-
nomických a technických ukazatelů za rok 2010 ve stej-
ném rozsahu jako v minulých rocích. Konstatovala, že
sumární vyčíslení ročních výsledků docílených výrobními
členskými organizacemi, i když dosud nepříznivě ovlivňo-
vaných dopady současné pozvolna odeznívající celosvěto-
vé hospodářské recese, představuje důležitou objektivní
informaci o ekonomickém potenciálu průmyslového sekto-
ru reprezentovaného Silikátovým svazem a o jeho přínosu
pro národní hospodářství České republiky.
Podklady poskytnuté pro toto statistické sledování členský-
mi organizacemi svazu opravňují k opatrnému optimismu,
že se postupně daří překonávat negativní efekty recese,
které se v maximální míře projevily v r. 2009. Tento závěr je
podložen následujícími údaji.
Součet průměrných počtů pracovníků v členských výrob-
ních organizacích svazu v ČR činil v r. 2010 4434 osob,
což oproti 4889 pracovníkům v r. 2009 představuje snížení