Basic HTML Version
55
Keramický zpravodaj 29 (3-4) (2013)
FOR ARCH proběhne také veletrh
FOR
THERM, FOR
WOOD, BAZÉNY, SAUNY&SPA a FOR WASTE
. Návštěv-
níci na jednom místě najdou kompletní novinky ze všech
oborů souvisejících s výstavbou a modernizací budov.
V rámci FOR ARCHU se uskuteční finále 17. ročníku sou-
těžní přehlídky stavebních řemesel SUSO.
Součástí doprovodného programu veletrhu bude konfe-
rence nazvaná „Rekonstrukce a revitalizace“, na které se
podílejí hlavní odborní partneři akce: Státní fond životního
prostředí ČR, Státní fond rozvoje bydlení, Svaz podnika-
telů ve stavebnictví v ČR a Česká komora autorizovaných
inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Odborníci zde zá-
jemcům poradí, jak nejlépe postupovat při výměně střech,
zhotovení nadstavby, jak na rekonstrukci oken, dveří či
opravu balkonů a lodžií. Státní fond životního prostředí ČR,
v roli generálního partnera veletrhu, zde představí možnos-
ti, jak čerpat finanční příspěvek z dotačního programu Nová
zelená úsporám.
Jedním z hlavních témat veletrhu budou okna, stínící tech-
nika, vrata a ploty. Své novinky zde proto představí např.
výrobce značkových oken Internorm-okno a největší vý-
robce plastových oken a dveří na Slovensku SLOVAKTUAL.
Expozice značky ALUMINCO bude patřit bezúdržbovým
hliníkovým vratům, plotům a zábradlí. Výběr kvalitních
interiérových dveří nabídne italská společnost FerreroLegno
Spa. V nabídce doprovodných akcí jistě profesionály zau-
jme společná přednáška Sdružení výrobců stínicí techniky
a České komory lehkých obvodových plášťů na téma „Zvý-
šení úspěšnosti projektantů“.
FOR ARCH poprvé v nových výstavních halách
Od loňského podzimu jsou v areálu PVA EXPO PRAHA
v provozu nové výstavní haly. Tato novinka se letos poprvé
dotkne také veletrhu FOR ARCH a souběžných akcí. Výraz-
ně se tak zvýší komfort pro návštěvníky i kvalita zázemí pro
vystavující firmy. Areál PVA EXPO PRAHA vloni během pěti
veletržních dní navštívilo téměř 70 000 lidí, akce se tak stala
opakovaně nejnavštěvovanější událostí ve stavebnictví v ČR.
Počet vystavujících firem se vloni oproti roku 2011 zvýšil
o 7 % a tento pozitivní trend se očekává také letos.
Stavíme nový Hollandův tunel
Česká dcera rakouského Lasselsbergeru zvyšuje prodeje
v západní Evropě i v zámoří Sto třicet let. Přesně tak dlou-
ho trvá keramická tradice značky Rako, která dnes patří
rakouskému koncernu Lasselsberger. „Nejen v Česku, ale
ani v zahraničí není mnoho značek s takovou kontinuitou.
Proto si naší značky velmi vážíme a o její odkaz intenzivně
pečujeme – těší nás, že se dosud dochovaly úžasné kera-
mické obklady, klenoty, které zdobí Obecní dům a Café Im-
perial v Praze či lázně Amalienbad ve Vídni,“ říká generální
ředitel české dcery koncernu Lasselsberger Roman Blaží-
ček. -
Mluvíte o slavné minulosti značky Rako, dostáváte se
k podobně rozsáhlým projektům i v současnosti?
Určitě,
příkladem je 70 tisíc metrů čtverečních keramických obkla-
dů dodaných do tunelu Blanka stavěného v Praze. Přitom
zde vidíme jistou analogii – jedním z našich nejslavnějších
projektů je Hollandův tunel spojující New York a New Jersey
z roku 1927. Slouží včetně našich obkladů dodnes, denně
jím projede asi sto tisíc vozů a my věříme, že naše obklady
budou v Praze sloužit stejně dlouho jako v USA. V přípa-
dě Blanky přitom naše keramika nebude plnit jen funkci
dobře udržovatelného a odolného povrchu, ale díky kom-
binaci čtyř různých barev sehraje i bezpečnostní roli. Tuto
instalaci vnímáme jako zásadní referenční projekt. Dalšími
zajímavými zakázkami se pro nás mohou stát rekonstrukce
významných pražských budov – Domu odborových svazů
a někdejší Budovy Elektrických podniků hl. m. Prahy, kde
byla naše keramika ve 30. letech použita. -
České staveb-
nictví se propadá od roku 2008, jak se vám daří za tako-
vých podmínek prodávat vaše výrobky?
Ztráty z Česka se
nám daří kompenzovat vývozem hlavně do západní Evropy.
Tam se nám obzvlášť daří například při výstavbě prodejen
obchodních řetězců, jako je například německý Netto, kde
najdete naši keramiku. Zajímavé je to, že velmi rychle ros-
tou v současnosti naše prodeje v Rakousku, kde náš tržní
podíl přesáhl 15 procent. Dlouhodobě se nám daří i mimo
Evropu, např. v zemích Perského zálivu nebo i třeba v Ka-
nadě, kde jsme navázali spolupráci s největším kanadským
distributorem a nyní sem již vyvážíme stovky tisíc metrů
čtverečných keramiky. I díky tomu se nám daří držet vy-
soké vytížení našich závodů, ty mají roční kapacitu výro-
by 28 milionů metrů čtverečních a jsou vytíženy z více než
90 %. –
Výroba keramiky je velmi energeticky náročná,
jak se srovnáváte s vysokou cenou elektřiny?
Ceny energií
nás velmi trápí – Česko patří v absolutních číslech mezi pět
zemí s nejdražší elektřinou pro průmysl v Evropě, přičemž
průměr EU je hluboko pod cenou placenou průmyslovými
podniky v Česku. Naopak cena pro obyvatele je u nás jed-
na z nejnižších v EU. Ovšem ať nevznikne nedorozumění
– my nechceme levnou energii, chceme jen platit srovna-
telné ceny jako v okolních zemích. A není to jen problém
Lasselsbergeru – bude-li pro průmyslové odběratele ener-
gie tak nesmyslně drahá, je možné, že časem ji nebudou
mít výrobci ani komu prodávat, protože průmyslová výroba
bude v Česku značně utlumena. Jen pro srovnání – v na-
šem případě nyní činí náklady na energii téměř 30 procent
z celkových nákladů a 50 procent z přímých výrobních ná-
kladů. Za těchto podmínek může vlastník zvažovat, postaví-
-li nové výrobní linky v ČR nebo mimo EU, kde je energe-
tická politika velmi nepředvídatelná. -
S náklady na energie
vám nyní pomohl Evropský parlament, když odmítl odložit
aukci stovek milionů emisních povolenek, a ty zůstanou
rekordně levné. To je pro Lasselsberger jistě dobrá zprá-
va, že?
Situace není tak jednoznačná – v oblasti povolenek
panuje nadále velká nejistota. Evropská komise totiž měla
do konce března sdělit takzvaný korekční faktor, který určí,
o kolik povolenek dostaneme méně, než by odpovídalo naší
maximální výrobě. Je sice konec května, ale tento korekční
faktor stále neznáme. A mám trochu obavy, že jej Evropská
komise stanoví tak nízko, aby je firmy musely hromadně
dokupovat a vznikl tak tlak na růst ceny povolenek. A si-
tuace je paradoxní ještě z jednoho pohledu – prodáváme
naše výrobky, ale stále neznáme náklady, do kterých mu-
síme cenu povolenek rozhodně započítat. A tato nejistota
ohledně nákladů nás opravdu drtí.
[
03. 06. 2013, Euro
]