Basic HTML Version
45
Keramický zpravodaj 29 (3-4) (2013)
záření a opět ověřeny spektrofotometrickým měřením.
Práce byla ukončena následujícími závěry:
• engoby glazovaných keramických obkladaček vykazují
fotochromatický efekt,
• titanové frity jsou výbornou alternativou pro vytvoření
jasně bílé engoby, ovšem s mírně nažloutlým nádechem
po výpalu, díky fotochromatickému efektu způsobené-
mu přítomností krystalické fáze,
• všechny ověřované engoby obsahující titanovou fritu
podléhají po expozici ultrafialovému záření fotochro-
mickému efektu,
• engoby obsahující jako kalivo anatas nevykazují fotoch-
romický efekt, ovšem po výpalu mají nažloutlý odstín,
• nejlepší alternativou pro vytvoření zákalu engoby je
kombinace ZrO
2
a frity, poskytující po výpalu bílou bar-
vu nepodléhající fotochromickému efektu po expozici
elektromagnetickému záření,
• získané výsledky prokázaly nutnost dalšího výzkumu pro
snížení fotochromického efektu titanových frit.
ISK-13-191
Le
Rosales G. A. a kol.
Development of Iron Oxide-rich Frits and Glazes for
Application on Ceramic Tiles
(Vývoj železem bohatých frit a glazur pro aplikace
na keramické obklady)
Interceram (1) (2013) Příloha 1-4, 6 obr., 4 tab., 18 lit.
V této práci se autoři zabývali přípravou frit různého slo-
žení v systému SiO
2
-CaO-Fe
2
O
3
. Obsah Fe
2
O
3
se pohyboval
v rozmezí 10-40 % hmotnostních. Frity byly připraveny
tavením a ověřeny několika různými technikami za účelem
studia krystalického stavu a posouzení jejich vhodnosti pro
aplikaci ve výrobě. Posouzení charakteristiky frit poukázalo
na existenci vícečetných forem oxidů železa. Vhodnost frit
se ověřovala aplikací glazurové suspenze. Na vybraných
druzích byl ověřen sklo-keramický charakter glazury a dobrá
adaptabilita ke keramické obkladačce bez defektu na jejím
povrchu. Stojí za povšimnutí, že kinetika výpalu ovlivňuje
konečné vlastnosti glazury. Tento typ glazur může dále
posloužit k vývoji polovodivých glazur pro anti-statickou
a radiační ochranu.
ISK-13-192
Le
Wannagon A. a kol.
Characterization of Li-Zn-Fe crystalline phases in low
temperature ceramic glaze
(Charakterizace krystalických fází Li-Zn-Fe
v nízkoteplotní keramické glazuře)
JECS 33 (4) (2013) 653-660, 6 obr.
Připravena keramická glazura obsahující Li
2
O a ZnO při níz-
ké vypalovací teplotě 1100 °C. K ní bylo přidáváno 0-30 %
oxidu železitého a vypalováno na teploty 980-1080 °C
k vyvolání hnědého odstínu s metalickým jiskřivým efek-
tem. Postup přípravy glazurové směsi a dvojí výpal (přežah,
ostrý) uvedeny na schematu. Glazury s jejich povrchem byly
analyzovány difrakční rentgenovou spektroskopií, energio-
vě dispersivní rentgenovou analýzou, Ramanovými spektry
a DTA. Výsledky jsou zaznamenány v grafech a na obrázcích
struktury. Vzhled konečných glazur je na barevné fotografii.
Prokázáno, že jiskřivý metalický efekt je způsoben Li-Zn fe-
ritovou fází (Li
x
Zn
1-2
x
Fe
2+
x
O
4
, kde x=0,05-0,20). Mimo to je
v glazuře přítomen hematit a anortit. Nejjiskřivější efekt byl
dosažen při obsahu Fe
2
O
3
10 %. Průběh postupu krystali-
zace je podroben diskuzi.
ISK-13-193
Kc
Ghosh S. a kol.
Glass-ceramic glazes for future generation floor tiles
(Sklokeramické glazury pro budoucí generaci dlaždic)
JECS 33 (5) (2013) 935-942, 7 obr., 3 tab.
Autoři zkoumali glazuru na bázi CaO-MgO-Al
2
O
3
-SiO
2
,
kterou zahřívali v teplotním rozsahu 950-1190 °C/2 h.
Křivky DTA a TGA výchozí glazury do teploty 1550 °C uve-
deny. Vznik krystalických fází se objevil až při výpalu nad
1050 °C. Mullit a
α
-kordierit se tvořil při 1120-1190 °C. Se
vzrůstem teploty se snižovalo množství mullitu a zvyšovalo
množství kordieritu, jak prokázala rentgenová Rietveldova
analýza. Autoemisní elektronová analýza (FESEM) ukáza-
la, že mullitové krystaly postupně mizely ze sklovité fáze
a v mikrostruktuře sklokeramické glazury se vytvářel hlavně
kordierit. Na řadě obrázků je zachycena mikrostruktura
glazur metodami FESEM, liniovou, bodovou a disperzivní
elektronovou EDX sondou. Vysoká tvrdost glazur byla
potvrzena Vickersovým jehlanem (804 GPa při vypalovací
teplotě 1190 °C).
ISK-13-194
Kc
622.7 Úpravnictví
Platova R. A., Maslennikova G. N., Platov Ju. T.
Biochimičeskij sposob udalenija železa iz kaolina
mestoroždenija Žuravlinyj Log
(Biochemický způsob odstranění železa z kaolinu
lokality Žuravlinyj Log)
Steklo i keramika (2) (2013) 15-22, 1 obr., 3 tab., 16 lit.
Autoři v tomto příspěvku analyzují příčiny nízké efektiv-
nosti odstraňování železa z kaolinu z lokality Žuravlinyj
Log tradičními způsoby, zejména rozdělením na jednotlivé
frakce a magnetickou separací. Aby došlo k lepší separaci
minerálů železa, je nezbytné rozrušit agregáty částic ka-
olinu. Byl vypracován technologický postup biochemické
úpravy kaolinu mající za cíl odstranit železo, sestávající
z následujících etap: výběr živného prostředí pro rozvoj
mikroflory, stanovení podmínek a režimu odležení kaolinu
v klidovém stadiu, výběr průmyslového roztoku a způ-
sobu odvodnění kaolinové suspenze. Pro rozvoj vlastní
mikroflory i procesu tvorby gélů kaolinové suspenze se
používá živné prostředí obsahující komplex sestávající
z melasy a sloučenin dusíku, fosforu a draslíku. V průbě-
hu odležování hmoty v klidovém režimu dochází nejprve
k redukci železa, přednostně v rentgenoamorfních a slabě
krystalických částicích oxidů, na povrchu kaolinitu a gélů
Si-Al-Fe, spojujících částice kaolinitu, což vede k jejich
rozrušení a k uvolnění složek obsahujících železo. Dále
pak při promývání oxalátem amonným probíhá rovněž
redukce a tvorba komplexů železa, které odvádí pro-
mývací medium při odvodňování. Výsledkem biologické
úpravy je omezení zabarvení střepu sloučeninami železa
a dále se zlepšuje možnost jeho probarvení, omezuje se
jeho žlutá a červená barva a zlepšuje se jeho světlost.
ISK-13-195
Le