Basic HTML Version
39
Keramický zpravodaj 29 (3-4) (2013)
extrudéru při teplotě 140 °C. Pro vytváření zkušebních tě-
les byl použit vstřikovací lis „Engel ES 330H/200V/80 HL“.
Teplota hmoty při lisování byla 160 °C, teplota zařízení 55
°C. Rychlost vstřikování byla 5 cm
3
/sec., následný tlak byl
400 bar s výdrží 5 sec. Pojivo bylo odstraněno dvoustup-
ňově, nejprve byla tělíska ponechána 72 hod. při pokojové
teplotě a dále pak při teplotě 300 °C. Výpal byl proveden
při 1500 °C po dobu 2,5 hod. Následovalo vyhodnocení
tvaru a vlastností zkušebních tělísek. Zkoušky ukázaly, že
se stoupajícím obsahem pojiva se snižuje viskozita pra-
covní směsi a zvyšuje se její stlačitelnost. Již malé zvýšení
obsahu pojiva však vede k tvarovým nepravidelnostem
výrobku, což dokumentuje, že nižší stupeň naplnění pra-
covní směsi není vždy přínosem. Cílem další práce bude
simulace podmínek pro zachování tvarové stálosti výrobků
vyráběných vstřikovým litím.
ISK-13-168
Le
Hong Peng a kol.
New Additive Packages for Self-flowing High-alumina
and MgO Based Refractory Castables
(Nová skupina aditiv pro vysocehlinité a hořečnaté
samotekoucí žárobetony)
Refractories Worldforum 5 (2) (2013) 99-104, 9 obr.,
3 tab., 21 lit.
Autoři v práci ověřovali účinek tří nově vyvinutých aditiv
pro samotekoucí žárobetony. Nové druhy jsou označeny
SioxX, SioxX-Quick a SioxX-Mag. Jejich použitím lze řídít
roztékání a tuhnutí žárobetonů. Nahrazují ve směsích
dosud používaný hexametafosfát sodný, přitom s lepším
a přesnějším účinkem. Autoři popisují zkoušky s těmito
aditivy na směsích z SiC a MgO. Složení je uvedeno v ta-
bulkách (směs z SiC používá 6% cementu, směs z MgO
je vázána gelově). Velká pozornost je věnována vlivu
skladování suchých komponent až do 9 měsíců. výsledky
zkoušek (roztékání, tuhnutí, pevnost) v ohybu po výpalu
za studena a také za žáru, odolnost k trhlinkování a explo-
zivnímu rozpadu). U všech zkoušek uvedeny normy (včet-
ně čínské normy na explozivitu). Uveden výčet kladných
účinků těchto aditiv.
ISK-13-169
Kc
Latief O.
Keramičeskie massy dlja proizvodstva sanfajansa –
razrabotka reologičeski stabilnych suspenzij
(Keramické hmoty pro výrobu sanitární keramiky –
příprava reologicky stabilních suspenzí)
Ceramic Forum International, Special (3) (2013) 38-41,
3 obr., 4 lit.
Autor příspěvku diskutuje vlivy působící na reologii ke-
ramických suspenzí. Poukazuje na rozdílnost požadavků
kladených na suspenze k lití do sádrových forem a na
suspenze pro tlakové lití a dále si všímá i vlivu použití
suspenzí v uzamknutém cyklu (např. vliv uvolněných částí
forem apod.). Zdůrazňuje nutnost podrobných znalostí
mineralogického složení suroviny, zejména: přítomnos-
ti vrstevnatých minerálů, podléhajících botnání. Použi-
tí rotačních viskozimetrů přináší spolehlivější informace
o reologii suspenze.
ISK-13-170
Le
Hillebrand R.
Optimalizacija šlikerov dobavkami na primere keramičeskoj
massy dlja sanfajansa standartnogo sostava
(Optimalizace břečky přísadami na příkladu
keramické hmoty pro výrobu sanitární keramiky
standardního složení)
Ceramic Forum International, special (3) (2013) 49-59,
12 obr., 17 lit.
Defekty na povrchu sanitární keramiky jsou zpravidla způ-
sobeny jeho povrchovými nerovnostmi. V první části práce
klasifikuje autor příčiny těchto defektů na výrobcích, vyrá-
běných klasickým litím. Vychází z toho, že defekty vznikají
při výpalu v důsledku lokálních nerovností povrchu střepu,
kdy materiál ve vazkoplastickém stavu vyrovnává vnitřní
pnutí struktury. Při tvorbě struktury hrají úlohu všeobecně
známé elektrostatické síly s rozličným nábojem hran a stran
jílových částic. Na modelu ukazuje autor rozličnost usta-
vení hmoty v místech budoucího defektu. Tyto strukturní
vady lze dnes identifikovat pomocí číslicového oscilačního
reometru se vzdušnými ložisky. Na příkladech je uvedeno,
jak je možno reologickými postupy charakterizovat břečky,
vedoucí ke vzniku defektů. Závěr práce věnoval autor mož-
nostem jak předcházet jejich vzniku a vyzval potenciální
zájemce ke spolupráci na tomto tématu.
ISK-13-171
Le
628.54 Odpady
Jordán M. M., Montero M. A.
Is it Possible to Make Bricks and Roofing tiles Using
Municipal Solid Waste and Marble Residue?
(Je možno vyrobit cihly a krytinu s využitím pevného
komunálního odpadu a zbytků mramoru?)
Interceram (1) (2013) 13-15, 2 obr., 4 tab., 9 lit.
Autor předložené publikace uvádí, že při spalování komu-
nálního odpadu se spálí asi 90 % a současně vzniká pevný
zbytek – popílek a struska. Spálením asi 1000 kg odpadu se ve
filtrech kouřových plynů zachytí 25-30 kg popílku. Ten je však
klasifikován jako nebezpečný odpad a při jeho skládkování
musí být dodrženy přísné předpisy včetně kontroly odcházející
vody. Proto jsou hledány cesty smysluplnějšího využití tohoto
odpadu. Jako jedna z možností se jeví jeho přídavek – příp.
společně s mramorovým odpadem – ke keramické surovi-
ně, ovšem v takovém množství, aby to neohrozilo užitnou
hodnotu cílového výrobku. Autor vyzkoušel přísady popílku
a mramorového odpadu k jílu v následujících poměrech:
0+0 % (kontrolní), 1+15 %, 2+20 %, 3+25 %, 4+30 %
a 5+35 %. Vylisováním zhotovil kulatá tělíska 20×5 mm a ta
vypálil v následujícím režimu: 0-500 °C 2 hod., 500-600 °C
2 hod., 650 °C až maximální teplota výpalu 2 hod., a 4 hod.;
maximální teplota byla 975, 1000, 1025 a 1050 °C. Použitý
jíl obsahoval 38 % křemene, 44 % fylosilikátů, 5 % kalcitu,
8 % hematitu. Fylosilikátová složka obsahovala 46 % illitu,
24 % kaolinitu, 9 % chloritu, 16 % illit/smektit a 5 % chlorit/
smektit. Zhotovená tělíska byla zkoušena na pevnost v ohybu
a nasákavost. Podle očekávání dochází se zvyšujícím se ob-
sahem přísady popílku (společně s odpadním mramorem) ke
zvyšování nasákavosti a ke snižování pevnosti v ohybu. Proto
je nezbytné vyladit složení výrobní směsi tak, aby přísada
neohrozila jakostní normové požadavky a současně dbát na
důslednou kontrolu výrobního cyklu.
ISK-13-172
Le