Basic HTML Version
35
Keramický zpravodaj 29 (3-4) (2013)
Autoři z technologické univerzity v Minsku (Bělorusko) se
zabývají použitím odpadů z galvanizoven, obsahujících těž-
ké kovy (Zn
2+
, Cu
2+
, Cr
3+
, Cr
6+
, Ni
2+
, Fe
2+
, Fe
3+
). Do jílu Zápolí
přidávali 15-25 % odkalů, směs lisovali polosuchým postu-
pem a vypalovali při 1050 °C. Válečky Ø 30 mm o výšce
15 mm vyluhovali v různých modelových vhodných pro-
středcích při 20-50 °C po dobu 1 až 30 dnů. Výsledky
předložili v řadě grafů a tabulek. Vyhodnocovali výluhy
podle normy na pitnou vodu. Lokalizovali 7 různých míst-
ních zvláštností struktury (vytaveniny aj.) a analyzovali je
elektronovou sondou. Difraktometricky zjišťovali vyluhování
podle obsahu křemene, anortitu a oxidů železa. Minimální
migrace byla u iontů železa a niklu. Z práce vyplývají závěry
k možnosti použití odkalů z galvanizoven.
ISK-13-147
Kc
Abdrachimov V. Z.
Vzaimosvjaz fazovogo sostava i dolgovečnosti
keramičeskogo kirpiča vozrastom bolee šestisot let na
primere ipatjevskogo monastyrja
(Vzájemné vztahy mezi fázovým složením a více
než šestisetletou trvanlivostí keramických cihel na
příkladu ipatjevského kláštera)
Steklo i keramika (3) (2013) 29-32, 4 obr., 7 lit.
Výzkum ukázal, že k výrobě cihel pro ipatjevský klášter
(Samara) byla použita hlína se zvýšeným obsahem křemene
(SiO
2
=65-72 %), kalcitu (CaO=10-15 %) a Fe
2
O
3
(8-12
%). Dlouhodobá trvanlivost je dána krystalizací mullitu
a wollastonitem vzniklým z důvodu vysokého obsahu CaO.
Právě wollastonit tvoří ve střepu cihel pevnou kostru, která
zabraňuje změnám původního objemu. Mineralogické
fázové složení je doloženo rentgenogramem a rentgen
spektrální mikroanalýzou (dalšími fázemi jsou anortit, cris-
tobalit, hematit, magnetit). Řada elektronových snímků při
zvětšení 5000× dokládá skladbu mikrostruktury. Fotografie
ipatjevského kláštera s místem odběru vzorků.
ISK-13-148
Kc
Klevakina E. V.
PAV v proizvodstve kirpiča
(PAV ve výrobě cihel)
Steklo i keramika (4) (2013) 58
Při výrobě cihel má velký význam plasticita suroviny. Reolo-
gické vlastnosti suroviny je možno regulovat organickými
přísadami. Výběr druhu a volba množství přísady je třeba
volit individuálně podle mineralogického složení. Struk-
turně-mechanické vlastnosti suroviny závisí na výměně
iontů. Zavedením přísady polymetylenbisnaftalensulfonátu
sodného a komplexu anorganických modifikátorů dochází
k maximálnímu zvýšení elektrokinetického potenciálu částic
a efektu smáčivosti. Ve značné míře se projevuje elektrosta-
tické odpuzování částic a omezování jejich agregace. Tímto
postupem lze docílit:
• zlepšení reologických vlastností suroviny,
• zvýšení pevnostních charakteristik, mrazuvzdornosti
a zlepšení vnějšího vzhledu hotových výrobků,
• zmenšení opotřebení základního technologického zaří-
zení,
• zvýšení výrobní produktivity,
• snížení spotřeby energií.
Každé ložisko je samojedinné a správná volba druhu plas-
tifikátoru závisí na těsné spolupráci výrobce a dodavatele
přísad.
ISK-13-149
Le
666.1 Sklo
Jacenko E. A. a kol.
Fiziko-chimičeskie svojstva i struktura penošlakostekla
na osnove otchodov TES
(Fyzikálně chemické vlastnosti a struktura pěnového
struskového skla na bázi odpadů tepelných
elektráren)
Steklo i keramika (1) (2013) 3-6, 2 obr., 7 lit.
Ve svém příspěvku se autoři zabývají možností výroby
tepelně izolačního kompozičního pěnového struskové-
ho skla ze struskového odpadu tepelných elektráren.
Rozpracována byla série zkoušek s různým zastoupením
jednotlivých složek výrobní směsi: 10-70 % strusky,
15-75 % skleněných střepů, 15 % kyseliny borité, 5 %
nadouvadla (křída, grafit, antracit). Na připravených vzor-
cích pěnového struskového skla byly ověřeny následující
vlastnosti: nasákavost a pórovitost, objemová hmotnost,
pevnost v tlaku, tepelná vodivost, mikrostruktura. Nejlep-
ších výsledků bylo dosaženo při obsahu strusky ve výrobní
surovinové směsi 50 % a při použití grafitu a antracitu ve
funkci nadouvadla.
ISK-13-150
Le
Gulojan Ju. A.
Fiziko-chimičeskie i technologičeskie faktory okrašivanija
steklomassy
(Fyzikálně chemické a technologické podmínky
barvení skla)
Steklo i keramika (1) (2013) 7-14, 4 obr., 2 tab., 22 lit.
V příspěvku rozpracoval autor základní podmínky obarve-
ní taveniny skla, zejména vzájemné chemické působení,
difuzi, probarvení v objemu nebo na povrchu skloviny.
Zdůraznil zvláštnosti nepřetržitého objemového i povr-
chového barvení skla při výrobě skla obalového i plo-
chého a popsal odpovídající závislosti včetně podmínek
pro povrchové obarvení plochého skla elektrochemickou
cestou.
ISK-13-151
Le
Smirnov M. I. a kol.
Racčetnye metody opredelenija vlijanija naprjaženij na
kačestvo rezki
(Výpočetní metody stanovení vlivu napětí
na jakost řezu)
Steklo i keramika (1) (2013) 15-19, 3 obr., 5 lit.
Autoři popisují charakteristiku zbytkového napětí v plo-
chém skle vyráběném systémem„flow“. Jsou uvedeny dru-
hy napětí (plošné a membránové), příčiny vzniku, velikost
a směr. Matematicky vyjádřili podmínky rozlomení skla
mimo řez. Modelováním pomocí PO ANSYS, strukturní
verze 14.0 byl získán obraz napětí a stanoveny kritické
parametry, při nichž dochází ke vzniku střepu v průběhu
řezu.
ISK-13-152
Le