Basic HTML Version
31
Keramický zpravodaj 29 (3-4) (2013)
Miyaji D. Ju. a kol.
Vlijanie razmerov ispytatelnych obrazcov iz ogneupornych
betonov s evtektičeskim zapolnitelem na ich stoikost pri
teplovych udarach
(Vliv rozměrů zkušebních těles ze žárovzdorných be-
tonů s eutektickým plnivem na jejich odolnost proti
teplotním šokům)
Ogneupory i techničeskaja keramika (11-12) (2012) 59-63,
5 obr., 4 tab., 16 lit.
V současné době existuje několik postupů k posouzení
odolnosti žárovzdorných materiálů proti teplotnímu šoku.
Hlavním postupem je zkouška zpevnění, při níž se zkouše-
né zahřáté tělísko ponoří do tekoucí vody. Autoři zkoušeli
touto metodou vždy dvě tělíska odlišné velikosti, připra-
vená ze zvolených směsí. Zvětšení velikosti tělíska vedlo
ke zvětšení „křehké trhliny“ následkem vzniku vnitřního
napětí. To však platí pouze v případě shodné mikrostruktu-
ry tělísek, zejména maximálního rozměru defektů. Autoři
zjistili, že poškození tělísek teplotním šokem je větší u vět-
ších tělísek. Dále se ukázalo, že použití plniva eutektického
složení zlepšuje odolnost tělísek. Experimentální práce byly
realizovány na zkušebních tělískách o velikosti 150x25x25
a 160x40x40 mm se třemi různými plnivy (bílý elektroko-
rund, eutektický mullitozirkon, zirkonový elektrokorund),
a dvěma velikostmi zrn 2,3 a 8 mm. Zrnitostní sestava pěti
zvolených směsí byla určena podle Andreasenovy metodi-
ky s koeficientem 2=0,26. Jako plnivo byly použity mate-
riály Elfusa-TP200, Almatis-CL370 a Almatis-CT3000SG.
Jejich výpal byl proveden při 1450 °C, s výdrží 10 hodin;
teplotní vzestup byl 3 °C/min. Při vlastní zkoušce byla zku-
šební tělíska vyhřáta 1 hodinu při 825 °C s následujícím
ponořením do vody 25 °C. Výsledky zkoušek ukázaly, že
při použití plniva o velikosti 2,3 mm nemá velikost zkušeb-
ního tělíska vliv na odolnost proti tepelnému šoku; nejlepší
se ukázala směs obsahující zirkonový korund. Nejlepší
pevnost vykázala směs obsahující eutektický mullitozirkon
o velikosti 8 mm. Vyšší zbytková pevnost v tahu je u tělísek
s průřezem 40x40 mm.
ISK-13-130
Le
Simmat R., Dannert Ch., Quirmbach P.
Kombinirovannye ispytanija ogneuporov dlja pečej vyplavki
aljuminija na korrozionnuju i erozionnuju stojkost
(Kombinované zkoušky odolnosti žárovzdornin
používaných pro pece na tavení hliníku, proti korozi
a erozi)
Ogneupory i techničeskaja keramika (11-12) (2012) 77-81,
10 obr., 1 tab., 8 lit.
Žárovzdorniny používané v současné době jako vyzdívky pe-
cí pro tavení sběrového hliníku podléhají korozi roztaveným
kovem a jsou i mechanicky poškozovány. V příspěvku jsou
popsány metodiky kombinovaných zkoušek současného
působení vnějších vlivů, jejichž výsledky mohou být použity
pro modelování průmyslových podmínek v podmínkách
laboratorních. Autoři vypracovali dva postupy. V prvním pří-
padě byla tělíska zkoušené žárovzdorniny podrobena sou-
časnému působení korozivních i erozivních vlivů. V druhém
případě byla tělíska válečkového tvaru zkoušena současným
působením koroze a tepelného šoku v indukční peci při
teplotě 850 °C. Výsledky těchto zkoušek umožnily přesněji
ohodnotit využitelnost ověřované žárovzdorniny v provoz-
ních podmínkách. Text příspěvku obsahuje podrobný popis
realizace těchto zkoušek.
ISK-13-131
Le
Stadničuk V. I.
Rasčet temperaturnovo polja keramičeskoj formy – posle
jeje zálivky žaropročnym splavom
(Výpočet teplotního pole keramické formy po jejím
naplnění žáropevnou slitinou)
Ongneupory i techničeskaja keramika (6) (2012) 15-20,
1 tab., 12 lit.
Autor uvádí výpočet teplotního pole keramické formy po
jejím zalití žároodolnou slitinou. Konstatuje, že keramickou
formu je možno nahřát do hloubky 2 mm na teplotu, při níž
se tvoří lehce tavitelné směsi. Tyto migrují na hranici kov –
forma a na povrchu taveniny vytvářejí nekovové vměstky.
Výpočet umožňuje zvolit optimální výši teploty nahřátí for-
my před nalitím taveninu i její teplotu.
ISK-13-132
Le
Telle R., Tonnesen T., Traon N.
Vlijanie dobavok PSZ i FSZ na uprugost,
termomechaničeskie i strukturnye svojstva vysoko
glinozemistych ogneupornych betonov
(Vliv přísad PSZ a FSZ na pružnost, termomechanické
a strukturní vlastnosti vysocehlinitých žárovzdorných
betonů)
Ogneupory i techničeskaja keramika (6) (2012) 39-43,
6 obr., 6 lit.
Autoři experimentálně prokázali, že přísadou částečně sta-
bilizovaného ZrO
2
(PSZ – Partially Stabilized Zirconia) lze
dosáhnout zlepšení pružnostních, tepelně mechanických
i strukturních vlastností vysocehlinitých, nízkocementových
betonů. Martenzitická přeměna struktury ZrO
2
probíhající při
teplotě 1170 °C (změna struktury tetragonální na monokli-
nickou) je provázena zvětšením objemu o 3-5 %, což vede
ke vzniku materiálu s dobrou odolností k tepelnému šoku.
Naproti tomu přítomnost plně stabilizovaného ZrO
2
(FSZ
– Fully Stabilized Zirconia) přináší tepelnou stabilitu všech
vlastností v širokém teplotním rozsahu. Experimentální práce
byly provedeny s přísadami 13,75 % PSZ (složení 97 % ZrO
2
+ 3 % CaO) i FSZ (složení 92 % ZrO
2
+ 8 % Y
2
O
3
) a dále se
současnou přísadou 6,875 PSZ a 6,875 FSZ. Dalšími složkami
zkušebních betonů byl destičkovitý a aktivní Al
2
O
3
a cement.
Na vypálených (FSZ 6 hod. 1500 °C, PSZ a PSZ + FSZ 6 hod.
1300 °C) zkušebních tělískách 150×25×25 mm a zkušebních
válečcích 50×50 mm byly ověřeny hutnota, porovitost, pev-
nostní vlastnosti, Youngův modul, odolnost proti tepelnému
šoku a výsledky porovnávány se základní směsí obsahující
100 % destičkového Al
2
O
3
. Struktura všech vzorků byla
též posouzena pomocí skenovací elektronové mikroskopie.
Výsledky zkoušek potvrdily vhodnost přísady obou druhů
upravených ZrO
2
, zejména FSZ i bez ohledu na jeho cenu.
ISK-13-133
Le
Kelski A., Sulkovski M.
Izučenie dekarbonizacii magnezialnouglorodistych
ogneuporov s različnymi antioksidantami pri raznych
temperaturach