Basic HTML Version
8
Keramický zpravodaj 29 (2) (2013)
Vzorek
Teplota výpalu
T
P
DP
(°C)
(kg.m
-3
)
(%)
(%)
Ž75K13
1120
2400
38,4
0,0
1150
2384
35,3
-1,6
1180
2390
24,7
-5,9
1210
2332
2,3
-12,8
Casial
1120
2396
32,8
-0,8
1150
2291
15,9
-6,1
1180
2339
3,0
-10,1
Rentgenografické posouzení mineralogického složení
použitých surovin prokázalo obsah křemene, draselného
živce mikroklinu a sodného živce albitu u obou porovná-
vaných taviv. V případě Casialu je navíc patrná přítomnost
slídy (biotit) a kaolinitu (obr. 11). Po výpalu vzorků na tep-
lotu slinutí, která činí v případě použití Casialu 1180 °C
a 1210 °C v případě vzorků na bázi živce Ž75K13, je
Obr. 8
Závislost objemové hmotnosti na teplotě výpalu
Obr. 9
Závislost pevnosti v ohybu na teplotě výpalu
Porovnání slínavosti zkoušených surovin je nejlépe zřetelné
na obr. 12, který zachycuje výsledek termodilatometrické
analýzy. Do teploty přibližně 1000 °C jsou objemové změny
u obou porovnávaných za sucha lisovaných střepů praktic-
ky shodné. Od uvedené teploty se začíná střep připravený
z odprašku Casial výrazněji zhutňovat nežli střep referenční
(Ž76K13), u něhož je počátek zhutňování posunut do ob-
lasti vyšší teploty asi o 50 °C a toto zhutňování není poté
tolik intenzívní. Výsledkem je téměř o 4,3 % vyšší smrštění
výpalem u střepu Casial.
Tab. 2
Vlastnosti vypálených střepů
zřejmá v obou případech absence sodného živce (albitu)
(obr. 10 a 11), jenž se díky inkongruentnímu tavení [2]
stal součástí skelné fáze. Ve slinutých střepech je patrná
existence draselného živce mikroklinu a křemene, jako
jediných krystalických fází. Mineralogické složení obou
porovnávaných typů střepů po výpalu na teplotu slinutí je
tedy naprosto shodné.