Basic HTML Version
33
Keramický zpravodaj 29 (2) (2013)
666.1 Sklo
Mamadžanova E. Ch. a kol.
Kristallizacija i ljuminescentnye svojstva stekol sistemy
(Sm
x
Y
1-x
)
2
O
3
-Al
2
O
3
-B
2
O
3
(Krystalizace a luminiscenční vlastnosti skel
v systému (Sm
x
Y
1-x
)
2
O
3
-Al
2
O
3
-B
2
O
3
)
Steklo i keramika (11) (2012) 14-19, 8 obr., 14 lit.
Autoři syntetizovali skla a prášky polykrystalů (Sm, Y) Al
3
(BO
3
)
4
včetně mírného zvýšení obsahu B
2
O
3
. Sklovinu při-
pravovali tavením v Pt-kelímcích při 1250-1550 °C, z ní pak
prášek žíháním v korundových kelímcích při 1160 °C/4,5 h.
Získané krystaly chantitového typu podrobně analyzovali
rentgenovou difrakcí, DTA a luminiscenčními spektry. Po-
drobně získané výsledky analyzovali a vyhodnocovali dobu
doznívání luminiscence v µs. Zjistili, že k lepším vlastnostem
přispělo snížení OH-skupin ve skle pomocí barbotizová-
ní (profukování roztavené skloviny kyslíkem). Ionty Sm
3+
ovlivňují luminiscenci. Optické sklo dopované Sm
2
O
3
bylo
syntetizováno se 70 % B
2
O
3
při 1250 °C.
ISK-13-94
Kc
Šinkareva E. V., Koševar V. D.
Neprozračnye kraski na osnove vodnoj emulsii smoly
ed-20 dlja dekorirovanija stekloizdelij
(Neprůhledná barviva pro dekorování skleněných
výrobků na bázi vodní emulze pryskyřice ED-20)
Steklo i keramika (11) (2012) 28-31, 2 tab., 9 lit.
Na rozdíl od tradičního dekorování skla za použití nízkota-
vitelných olovoobsahujících syntetických smaltů zkoumali
autoři možnost použití organického laku s barevným pig-
mentem, který by z hlediska směrnice EU 2004/42/EC byl
zdravotně nezávadný. Použili k tomu dvousložkový epoxy-
dový lak. Pojivová složka obsahovala pigmenty (Eurocolo-
ri, Itálie) druhá tužidlo (addukt polyamidu, USA). Poměry
uvedeny. Před nanášením obě složky promíchali s vodou
na vhodnou konsistenci pro nanášení. Optimální tloušťka
nánosu 20-60 µm vysušována při 20 °C/1 h. (do zatvrdnu-
tí). Ověřeny 4 barevné odstíny. Ty zkoušeny na přídržnost,
chemickou odolnost (voda a roztok 2 % sody při 98 °C)
a odolnost vůči UV paprskům. Výsledky prokazují, že
emulze pryskyřice ED 20 je pro dekorování skla použi-
telná.
ISK-13-95
Kc
Kostjuk G. K. a kol.
Strukturnye izmenenija v poristom stekle pod dejstviem
lazernogo izlučenija pri „cholodnom“ i termičeskom
uplotnenii
(Strukturní změny v porézním skle vlivem laserového
záření při „chladném“ i termickém zhutnění)
Steklo i keramika (12) (2012) 3-7, 4 obr., 1 tab., 14 lit.
V předložené práci se srovnávají strukturní změny po-
rézního skla probíhající při termickém a tzv. „chladném“
zhutnění, realizovaném pomocí laserového záření. Rovněž
se srovnávají změny v modifikačních oblastech různých
způsobů zhutnění, probíhající při temperování vrstvy po-
rézního skla s mikrooblastí v temperační peci. Temperování
bylo prováděno 10 minut při 870 °C, zatím co ošetření la-
serovým zářením se vyznačovalo dobou okolo 300 sekund,
velikost stopy byla 50 µm, rozměr paprsku soustředěného
ve skle byl 25 µm, stupeň hutnoty v ohnisku 2,45·10
4
V/cm
2
a intenzita energie 7,34·10
6
J/cm
2
.
ISK-13-96
Le
Kondjurin A. M., Tamazov M.V., Dovženko I. G.
Obosnovanie processov stekloobrazovanija i kristallizacii
mnogokomponentnych sistem s točki zrenija
kislotno-osnovnoj koncepcii silikatnych rasplavov
(Osvětlení procesů tvorby skla a krystalizace
vícesložkových systémů z hlediska oxydační
koncepce silikátových tavenin)
Steklo i keramika (12) (2012) 8-11, 2 obr., 6 lit.
Tato publikace uvádí výsledky studia tvorby skla a krystali-
zace tavenin systému Na
2
O–K
2
O–CaO–MgO–Al
2
O
3
–Fe
2
O
3
–
SiO
2
–MnO
2
s rozličným obsahem Fe
2
O
3
. Uvádí se me-
chanizmus krystalizace skel z hlediska oxidační koncepce
silikátových tavenin. Popsána úloha iontů Al a Fe buď jako
strukturní sítě kyslíkové kostry nebo jako prvků ovlivňujících
přesun oxidačních rovnováh při změně Fe
2
O
3
.
ISK-13-97
Le
620.1.05 Zkoušení, měření
Krause O., Dannert C., Redecker C.
Neue Ergebnisse zum Verhalten von feuerfesten
Erzeugnissen in CO-Atmosphäre – Vorschläge zur
Verbesserung der aktuellen Prüfnormen, Teil 1
(Nové poznatky o chování žárovzdorných výrobků
v atmosféře CO-návrhy na zlepšení současných
zkušebních norem, část 1)
Keramische Zeitschrift 64 (6) (2012) 348-351, 3 obr.,
1 tab., 6 lit.
Přes velké snahy nebylo dosud možno kvantifikovat škody
způsobené působením CO na žárovzdorné materiály. Ani
normy ASTM C 266 a DIN EN ISO 12676 nebyly přínosem.
Rovněž charakteristice tvořícího se uhlíku bylo věnováno
málo pozornosti přesto, že právě v této otázce leží pod-
stata řešení daného problému. Výzkumné práce provedené
v rámci řešení projektu AiF (14161N) přinesly nové poznatky.
Pomocí elektronové transmisní mikroskopie bylo zjištěno,
že mimo tvorby malého množství jemně mikrokrystalického
grafitu dochází k tvorbě uhlíkových nanotrubiček – whiskro-
vých makromolekul. Uložení těchto nanotrubiček je závislé
na přítomnosti kapek tekutého železa, působících jako kata-
lyzátor. Na povrchu těchto kapek dochází k přeměně CO na
CO
2
+C. Dochází k jejich obohacení uhlíkem a při dosažení
stavu nasycení pak vznikají na jejich povrchu uhlíkové nano-
trubice. Tyto poznatky umožnily navrhnout změny v normo-
vém zkušebním postupu korozní odolnosti, jmenovitě v kon-
centraci CO
2
a H
2
a intenzitě proudění přiváděného plynu do
zkušební elektrické pece. V úvahu je třeba brát i geometrii
pece. Autoři doporučují širokou diskuzi tohoto problému a
provedení srovnávacích kruhových zkoušek.
ISK-13-98
Le
Makarov R. I.
Aksiomatičeskij podchod k ocenke stabilnosti processa
proizvodstva avtomobilnych stekol
(Axiomatický přístup k vyhodnocení stability
výrobního procesu automobilových skel)