30
Keramický zpravodaj 29 (2) (2013)
působení molekul CO
2
s povrchem citlivého povrchu senzoru;
dále byl formulován závěr týkající se úlohy modifikující přísady.
ISK-13-78
Le
Stadničuk V. I.
Obščie principy formirovanija i razrušenija
vysokotemperaturnoj keramiky poslojnovo izgotovlenija
(Obecné principy formování a porušení
vysokoteplotní keramiky zhotovované vrstvením)
Ogneupory i techničeskaja keramika (9) (2012) 20-26,
3 obr., 1 tab., 20 lit.
V předložené práci je popsáno studium formování vlastností
keramiky v průběhu jejího sušení a výpalu. Ukázány me-
chanizmy tvorby a rozrušení adhezivních i kohezních vazeb
a obtíže analytického vyjádření těchto procesů. Na základě
provedeného rozboru navržen způsob zvýšení pevnostní
charakteristiky vodním roztokem chloridu barnatého, který
se při výpalu váže s krystalizujícím SiO
2
.
ISK-13-79
Le
Postnov A. Ju., Islentjev D.I, Pavlova D. A.
Novyj metod syntéza tonkoslojnych katalitičeskich
oksidnych kompozitov
(Nová metoda syntézy tenkovrstvých katalytických
oxidových kompozitů)
Ogneupory i techničeskaja keramika (9) (2012) 37-44,
6 obr., 3 tab., 7 lit.
Práce pojednává o otázkách syntézy tenkých vrstev kataly-
zátorů z oxidové keramiky pro katalýzu výroby vodíkových
topných směsí. V práci byla použita metoda nanesení aktiv-
ní suspenzní katalytické vrstvy na kovový nosič. Byly sledo-
vány fyzikálněchemické vlastnosti katalyzátorů a stanovena
jejich závislost na druhu použité aktivní komponenty. Bylo
zjištěno, že aplikace oxidu a uhličitanu nikelnatého do
výchozí suspenze umožňuje regulovat pórovitou strukturu,
pevnost a acidoalkalické zásadité vlastnosti povrchu kataly-
tického kompozitu.
ISK-13-80
Le
Djatlova E. M., Podbolotov K. B., Krasovskaja Ju. A.
Vlijanie dobavki aljuminija na proces syntéza i svojstva
magnijaljymosilikatnoj keramiky
(Vliv přídavku hliníku na syntézu a vlastnosti
hořečnatohlinitosilikátové keramiky)
Ogneupory i techničeskaja keramika (9) (2012) 45-51,
3 obr., 3 tab., 9 lit.
V této publikaci uvádějí autoři svoje poznatky s tvorbou
a vlastnostmi tepelně odolných materiálů na bázi kordieritu
(2 MgO.2Al
2
O
3
.5SiO
2
) a mullitu (3Al
2
O
3
.2SiO
2
), týkající se
aktivace procesu výpalu a povýšení jejich jakosti použitím
přísady 5-10 % práškového hliníku a to ve formě Al
2
O
3
,
odpovídající stechiometrickému přepočtu zvoleného množ-
ství kovu. Bylo zjištěno, že exotermní reakce kovového hli-
níku v daném prostředí zlepšuje užitné vlastnosti výrobku.
Přísadou uvedeného množství hliníku dochází ke zvýšené
pevnosti v tlaku 1,15–1,20krát, snižuje se nasákavost
a porozita, což přináší zvýšení teplotní odolnosti 1,5-1,8
krát a tím rozšiřuje oblasti jejich možného využití.
ISK-13-81
Le
Merkuškin A. O.
Keramika na osnove aljuminatov pedkozemelnych
elementov
(Keramika na bázi hlinitanů vzácných zemin)
Steklo i keramika (10) (2012) 3-5, 3 obr., 2 tab., 6 lit.
Cílem práce bylo připravit a sledovat vlastnosti keramiky
na bázi hlinitanu lantanu a gadolinia o složení LaAlO
3
a La
0,6
Gd
0,4
AlO
3
. Motivace tohoto záměru vycházela ze
snahy imobilizace radioaktivity odpadu vyhořelého paliva
atomových elektráren, jehož poločas rozpadu je delší než
15 let. Pro tento záměr se ukázala struktura perovskitu jako
vhodná. Pro přípravu výchozích prášků pro syntézu kerami-
ky byla zvolena metoda tzv. „mokrého žíhání“, spočívající
v zahřívání směsi dusičnanů kovů za přítomnosti některých
sloučenin, např. kyseliny citronové, aminooctové,
β
-anilinu,
dusičnanu hydrazinu apod., až do odpaření a následného
vyžíhání 1 hodinu při 700 °C. Dále pak následovalo roze-
mletí získaných materiálů, smíchání s 2,0-2,5 % polyviny-
lalkoholu, vylisování zkušebních tělísek ve formě válečků
(1–2x12 mm) nebo trámečků 4x4x60 mm tlakem 360 MPa
a výpal. Rentgenová analýza prokázala tvorbu fází LaAlO
3
a La
0,6
Gd
0,4
AlO
3
v oblasti teplot 700-800 °C. Dalším zvýše-
ním teploty do 1200 °C se struktura nemění! Zvyšování tep-
loty zkušebních výpalů až k hranici 1550 °C pak posloužilo
ke zjištění jejího vlivu na porozitu a zdánlivou hutnotu do
99 % hutnoty teoretické. Výsledkem výzkumu byl režimy
výpalu, které umožňují připravit keramiku na bázi hlinitanů
vzácných zemin s nízkou hodnotou otevřené porovitosti
a s vysokou hodnotou hutnoty.
ISK-13-82
Le
Bendovskij E. B.
Azotirovanie kremnija pri različnych davlenijach azota
(Nitrifikace křemíku při různém tlaku dusíku)
Steklo i keramika (10) (2012) 6-11, 6 obr., 3 tab., 4 lit.
Vzájemnému působení křemíku a dusíku bylo věnováno
mnoho prací. Zkušenosti svědčí o tom, že na mechaniz-
mus a výsledky nitrifikace má vliv přítomnost příměsí v re-
agentech, jejich koncentrace, zrnitost výchozího křemíku,
pevnost obalu zrn křemíku v připravené směsi a další.
Přitom pevnosti obalu křemíkových zrn bylo věnováno
více pozornosti než vlivu tlaku dusíku. V experimentální
práci byl použit křemík značky KP-O o velikosti zrn menší
než 1,5 µm, dusík označovaný značkou Č. Nitrifikace
a tepelné ošetření přípravku bylo prováděno ve speciálně
vyvinutém zařízení. Experimentální práce s nitrifikací byly
prováděny v rozsahu tlaku 0,002-18 MPa. Hmotnostní
přírůstek zkušebních přípravků probíhal v celém rozsa-
hu tlaku dusíku. Zvýšení tlaku dusíku na 1,5 MPa velmi
výrazně zvyšuje rychlost tvorby nitridu křemíku. Dalším
zvýšením tlaku je již přírůstek malý. Rychlost tvorby nitri-
du křemíku je jen velmi málo závislá na zdánlivé hutnotě
přípravků. Pevnost v ohybu významně stoupá do 5,0 MPa
tlaku dusíku; dále je již přírůstek malý. Nárůst pevnosti
probíhá přednostně v oblasti tlaku dusíku 1,5-5,0 MPa
a to rovnoměrně. Přídavek oxidu yttritého Y
2
O
3
(2 %)
usnadňuje spékání i již při tlaku 5 MPa dusíku a teplo-
tě 1750 °C můžeme získat výrobky o zdánlivé hutnotě
2,88 g/ cm
3
. Vypracované postupy možno použít pro kon-
krétní průmyslové potřeby.
ISK-13-83
Le