Basic HTML Version
20
Keramický zpravodaj 29 (2) (2013)
Druhou nejvyšší ziskovost představuje PZP Tvrdonice
(263 mil. Kč), který je také sezónním zásobníkem ve vytě-
ženém plynovém ložisku s třetím největším provozním obje-
mem plynu 510 mil. m
3
. Nejnižší ziskovosti dosáhl PZP Dolní
Bojanovice (cca 17 mil. Kč), který má paradoxně druhý nej-
větší provozní objem plynu 567 mil. m
3
, avšak byl budován
nejpozději, v roce 2000. Nezanedbatelný podíl na této sku-
tečnosti měly i další technické parametry tohoto PZP ovliv-
něné geologickými poměry ložiska. Zejména se však jednalo
o největší maximální hloubku sond ze všech zásobníků (až
2100 m) a největší dobu naplnění PZP ze všech zásobníků,
což představovalo až 288 dnů.
Diskuse
Význam zásobníků plynu do budoucna bezpochyby poros-
te. Není to jen z důvodu možného opakování plynové krize
z let 2006 a 2009. Platná Státní energetická koncepce Čes-
ké republiky přijatá v roce 2004 a dále aktualizovaná ozna-
čuje „nezávislost na cizích zdrojích energie“ za „základní
prioritu“. Naše země nyní dováží 42 % zdrojů energie, kte-
ré ročně spotřebuje (všechno jaderné palivo a většinu ropy
i zemního plynu). Prognóza budoucího vývoje uvádí, že do-
vozní závislost poroste na 49 % v roce 2020 a na 58 %
v roce 2030. Vládní experti s nadále rostoucí spotřebou
energie počítají, a proto navrhli postavit další jaderné re-
aktory, vybudovat nové tepelné elektrárny, nové podzemní
zásobníky plynu, dovážet více plynu, dovážet více ropy.
Stavba podzemního zásobníku v dole Rožná na Ždársku
s kapacitou kolem 180 milionů metrů krychlových zem-
ního plynu by měla začít v roce 2013. Je předpoklad, že
stavba tohoto zásobníku by mohla přispět k prodloužení
životnosti uranového dolu, jediného činného ve střední
Evropě. Půjde o obří zásobník kavernového typu, údajně
největší svého druhu v Evropě, má vzniknout přibližně kilo-
metr pod zemí [7].
Nový zásobník zemního plynu v Uhřicích na Hodonínsku
otevřely koncem roku 2012 Moravské naftové doly. Zásob-
ník má kapacitu 100 milionů metrů krychlových, je tedy
zhruba poloviční oproti druhému zásobníku ve stejné lo-
kalitě. Pro ČR má strategický význam - pomáhá mimo jiné
zmírnit závislost na plynulých dodávkách zemního plynu
ze zahraničí. První podzemní zásobník plynu o kapacitě
180 milionů metrů krychlových vznikl v Uhřicích už v roce
2001. V podobných zařízeních po celé zemi se teď skladuje
zhruba třetina roční spotřeby ČR a stát chce kapacity ještě
zvyšovat. MND už teď plánují výstavbu obřího skladu plynu
také v Dambořicích na Hodonínsku, zásobník by měl být
dokončen v roce 2017 [8].
Závěr
Až dvě třetiny zemního plynu jsou v ČR používány v prů-
myslu, jednu třetinu spotřebují domácnosti. V průmyslu je
zemní plyn surovinou pro chemické zpracování, dále je spo-
třebováván v energeticky náročných oborech: v plynových
i uhelných elektrárnách, hutnictví, ocelářství, a také k vy-
tápění. V domácnostech především k výrobě tepla: ohře-
vu vody, vytápění budov, vaření. Jen menší část plynu se
spaluje pro výrobu špičkové elektřiny. Podzemí zásobníky,
které lze naplnit plynem a vytvořit tak rezervy na několik
měsíců, nemůžou však svým objemem představovat zásoby
strategického charakteru na delší období. Postačí, aby došlo
k časově delší plynové krizi, potrubí zůstane přiškrcené třeba
na půl roku a nastanou problémy, které by mohly mít kata-
strofální dopad pro stát, firmy i domácnosti. Nedávné pro-
pojení sítě českých plynovodů na zdroje ze Severního moře
a dovozy EU z dalších oblastí jsou příznivým faktorem, který
napomůže řešení těchto možných plynových krizí. Alterna-
tivním řešením nedostatečných dopravních kapacit plynovo-
dů z oblasti Perského zálivu a zámoří je zkapalněný zemní
plyn, který lze ve speciálních tankerech dopravovat po moři,
jak dokazují zkušenosti např. z Velké Británie. Námořní pře-
prava zkapalněného plynu je považována za perspektivní,
protože zásoby této energetické suroviny jsou větší než
ropné. Navíc je tento způsob dopravy od určité vzdálenosti
méně nákladný než budování plynovodu – a s rostoucí pře-
pravní vzdáleností již náklady příliš nerostou. Kritici ovšem
poukazují na to, že zkapalňování a přeprava jsou energe-
ticky náročné, což snižuje efektivitu využívání tohoto paliva.
Kromě toho zde existují i bezpečnostní rizika: udržet plyn
pod kontrolou vyžaduje složité a drahé technologie a do-
držování přísných bezpečnostních opatření. Kromě toho by
se mohly stát LNG tankery poměrně snadným cílem tero-
ristů. Závěrem lze přesto konstatovat, že česká ekonomika
(podobně i ostatní země závislé na dovozu nejen zemního
plynu) by měla začít urychleně hledat cesty, jak spotřebu
energií do budoucna spíše omezovat.
Literatura
[1] Podzemní zásobníky plynu – důležitý článek v plynáren-
ské soustavě. (online) Dostupné na www: http://slon.
diamo.cz/hpvt/2006/stavby/P11.htm (cit. 20-01-2013)
[2] Bujok, P., Holaň, J., Kumanov, K., Steiner, J.: Provoz
podzemních zásobníků plynu (vybrané kapitoly). Hor-
nicko-geologická fakulta, Katedra ložiskové a prů-
zkumní geologie, Severomoravské plynárny, k. p.
Ostrava. (1985)161
[3] Gavenda, M.: Nové technologie používané při vystrojo-
vání sond na podzemních zásobnících plynu v České re-
publice. Acta Montanistica Slovaca 11 (1-mimoriadne)
(2006) 41-45
[4] Státní energetická koncepce ČR (online) Dostupné http://
www.mpo.cz/dokument5903.html (cit. 10-02-2013)
[5] Zemní plyn. 2012 (online) Dostupné na www: http://
www.zemniplyn.cz/doprava/#uskladnovani (cit. 26-02-
2013)
[6] Třanovice (online) Dostupné na www: http://www.rwe-
-gasstorage.cz/cs/tranovice/ (cit. 02-03-2013)
[7] Superrychlý podzemní zásobník plynu (online) Dostup-
né na www: http://www.gscep.cz/ (cit. 15-02.2013)
[8] Skupina MND otevřela nový Podzemní zásobník plynu
Uhřice – Jih (online) Dostupné na www: http://www.
mnd.cz/524/0/skupina-mnd-otevrela-novy-podzemni-
-zasobnik-plynu-uhrice-jih/ (cit. 02-03-2013)
Recenzent: Ing. Pavel Černota, Ph.D., VŠB-TU Ostrava, Insti-
tut geodézie a důlního měřičství