Basic HTML Version
11
Keramický zpravodaj 29 (2) (2013)
Ekonomika a logistika podzemních zásobníků plynu
v rozvodné síti ČR
(Underground Gas Container Economics and Logistics for the Distribution Network of the Czech Republic)
Jana Magnusková
1
, Jana Bartoňová
2
, Milan Mikoláš
3
Abstrakt
Předložený článek na téma „Ekonomika a logistika pod-
zemních zásobníků plynu v rozvodné síti ČR“ se zabývá
významem podzemních zásobníků plynu z hlediska nut-
nosti udržování strategické zásoby této komodity, a to ne-
jen pro případy mimořádných krizových situací. Bylo pro-
vedeno technicko-ekonomické zhodnocení jednotlivých
v současnosti provozovaných podzemních zásobníků plynu
v
České republice z pohledu jejich základních charakteristik.
Na základě prognózy budoucího vývoje neustále rostoucí
spotřeby plynu v celé Evropě a nutnosti dovozu plynu ze stále
vzdálenějších nalezišť mimo Evropu bude trend výstavby
nových podzemních zásobníků plynu i nadále pokračovat.
Klíčová slova
zemní plyn, podzemní zásobník plynu, ekologické palivo
Abstract
The paper on the theme of the “Underground Gas Con-
tainer Economics and Logistics for the Distribution Network
of the Czech Republic” has focused on the importance of
the underground gas containers as regards necessity of
keeping strategic amounts of this commodity not only for
emergency or risk situations. A technical and economic as-
sessment of individual gas containers in operation has been
conducted concerning their basic characteristics. As based
on the prognosis of constantly increasing consumption of
gas in Europe and the necessity of gas imports from ever
more distant localities, the upward trend of installing new
underground gas containers will continue.
Keywords
natural gas, underground gas storage, ecological fuel
Úvod
Zemní plyn je přírodní hořlavý plyn využívaný jako význam-
né plynné fosilní palivo. Jeho hlavní složkou je metan (přes
90 %) a etan (1–6 %). Nachází se v podzemí buď samostat-
ně, či společně s ropou nebo černým uhlím. Protože obsa-
huje především metan, má v porovnání s ostatními fosilními
palivy při spalování nejmenší podíl CO
2
na jednotku uvol-
něné energie. Z toho důvodu je považován za ekologické
palivo. Zemní plyn je využíván jako zdroj energie a také jako
surovina pro chemický a palivářský průmysl.
Zemní plyn byl původně považován za vedlejší produkt při
těžbě ropy. Jeho účelnému využití bránilo to, že chyběla
přepravní síť plynovodů. Ta se začala budovat až v 20. sto-
letí od míst primární těžby. S rozšiřováním počtu odběrních
1
Ing. Jana Magnusková, Ph.D., VŠB-TU Ostrava, Institut ekonomiky a řízení v oblasti surovin; e-mail: jana.magnuskova@vsb.cz
2
Ing. Jana Bartoňová, VŠB-TU Ostrava, Institut ekonomiky a řízení v oblasti surovin; e-mail: jana.bartonova@vsb.cz
3
doc. Ing. Milan Mikoláš, Ph.D., VŠB-TU Ostrava, Institut hornického inženýrství a bezpečnosti; e-mail: milan.mikolas@vsb.cz
míst a tím i nárůstem délky plynovodů bylo nutné zabez-
pečit i potřebné skladovací kapacity. Klasické plynojemy se
svým technicky omezeným objemem přestaly postupně do-
stačovat, a tak se pozornost soustředila na možnost využití
vytěžených přírodních ložisek zemního plynu. Nejjednoduš-
ším řešením bylo, aby byly tyto vyčerpané zdroje napojeny
na plynovodní systém [1]. Podzemní uskladňování plynu
představuje vhodné využití objemu spojených pórů (nebo
puklin či kaveren) v horninách k přechodnému uchovávání
plynu za účelem krytí sezonních zvýšených odběrů. Vhod-
nost pórovitého prostředí je dána fyzikálními vlastnostmi
horniny, strukturní stavbou a hloubkou uložení. Hlavním
úkolem zásobníků je především vyrovnávat rozdíly mezi do-
dávkami plynu a jeho spotřebou, která se v průběhu roku
mění. Současně uchovává rezervy pro případ dočasného
výpadku dodávek. V řadě zemí byly provedeny technicko-
-ekonomické výpočty a přesvědčivě dokázaly, že nejvýhod-
nějším způsobem regulace nepravidelné spotřeby plynu je
právě podzemní uskladňování [2]. Význam zásobníků plynu
se jako strategický naposledy ukázal v roce 2009 při plyno-
vé krizi, kdy Rusko kvůli sporu s Ukrajinou přerušilo dodáv-
ky plynu do Evropy
.
Charakteristika zkoumaného problému
V posledních desetiletích je celosvětová závislost na neob-
novitelném zdroji energie vysoká a dlouhodobější omezení
jeho dodávek by mohlo způsobit kolaps mnoha ekono-
mik světa. Například západoevropské země patří k největ-
ším spotřebitelům těchto surovin, přičemž jejich spotřeba
je v značné míře závislá na dovozu. Proto je pochopitelná
snaha o to, aby strategické zásoby kapalných a plynných
uhlovodíků byly dostačující pro udržení chodu hospodářství
i v případě vzniku různých krizí nebo katastrof [3]. Nejen
u nás je proto významným politickým a ekonomickým roz-
hodnutím výstavba nových skladovacích kapacit, která vy-
plývá ze Státní energetické koncepce ČR [4].
Pozitivním vlivem těchto nových skladovacích kapacit je
jejich spolehlivost a bezpečnost z hlediska dodávek i další
rozvoj tuzemského trhu se zemním plynem (viz obr. 1) Podle
ministerstva průmyslu ČR je budování zásobníků plynu důle-
žité kvůli zajištění bezpečnosti naší země pro případ výpad-
ků běžných dodávek, dále pomáhají zásobníky vyrovnávat
rozdílnou spotřebu zemního plynu v zimě a v létě. Kapacita
zásobníků plynu v ČR nyní činí kolem 50 procent roční spo-
třeby ČR. Dle údajů Českého statistického úřadu byla roční
spotřeba zemního plynu v ČR v roce 2011 ve výši 6,5 mili-
ardy m
3
, kapacita podzemních zásobníků zemního plynu je
více než 3 miliardy m
3
.