Basic HTML Version
7
Keramický zpravodaj 28 (2) (2012)
Především kal Výkleky (i díky vysoké ztrátě žíháním zž –
tab. 1) lze onačit jako výrazněji plastický. Detailnější vlast-
nosti použitých kalů jsou popsány v [3].
Použitý jíl B1patří doskupiny žáruvzdorných jílůkaolinitického
typu. Je jemnozrnný s dobrou vazností a slínavostí. Používá
se k výrobě vysoce žáruvzdorných materiálů, k výrobě dlaž-
dic a stavební kameniny [10].
Příprava zkušebních vzorků a použité metody
Použité kaly a odprašky, mimo kalu OK, nebylo třeba domílat,
neboť vykazovaly požadovaný maximálně 10% zbytek plave-
ním na sítě 0,063 mm. Zmíněný kal OK byl domílán na poža-
dovanou granulometrii v kulovémmlýně za sucha. Surovinové
směsi byly míseny v konstantním poměru 60 % hm. odpadní
suroviny (kaly resp. odprašky) a 40 % hm. jílu B1.
Jednotlivé pomleté komponenty surovinové směsi byly za su-
cha homogenizovány v horizontálním rotačnímhomogenizátoru
po dobu 24 hodin. Přídavkem 9 % vody do připravené směsi, a
jejím následným protlačením přes síto s velikostí oka 1 mm, byl
Vlastnost
Výpočetní vztah
Legenda
Nasákavost
[%]
m
1
… hmotnost vysušeného obkladového prvku [kg]
m
2v
… hmotnost vodou nasyceného prvku varem [kg]
m
3
… hmotnost nasyceného a ponořeného obkladového prvku
[kg]
V = m
2v
–m
3
… objem vzorku bez otevřených pórů [m
3
]
Zdánlivá
pórovitost
[%]
Zdánlivá
hustota
1000 .
mm
m
3 -1
1
=
T
[kg.m
-3
]
Objemová
hmotnost
1000 .
V
m
1
=
B
[kg.m
-3
]
Pevnost v
ohybu
[MPa]
F … síla potřebná k porušení [N]
l … vzdálenost podpor [mm]
b, h … šířka, výška vzorku [mm]
Délková změna
pálením
[%]
l
0
…délka před sušením [mm]
l
s
…délka po vysušení [mm]
l
p
…délka po výpalu [mm]
100 .
m
m - m
1
1
2
=
E
vytvořen granulát, který se nechal dalších 24 hod. homogenizo-
vat. Výlisky o rozměru 100x10x50 mm byly vyrobeny pístovým
lisováním tlakem 20 MPa s výdrží 30 sekund na maximálním
tlaku. Výlisky byly poté zváženy, změřeny, vysušeny při 110 °C
do konstantní hmotnosti. Zkušební vzorky byly vypáleny v labo-
ratorní elektrické peci. Použit byl i režim zvaný fast, který měl
napodobit rychlovýpal v provozních válečkových pecích – ma-
ximálně možný vzestup teploty pro danou pec na maximální
vypalovací teplotu s izotermickou výdrží 10 min. na této teplotě
(obr. 2). Chlazení vzorků po výpalu probíhalo samovolně.
Na vypálených střepech byly provedeny zkoušky nasá-
kavosti (E), objemové hmotnosti (B), zdánlivé pórovitos-
ti (P), zdánlivé hustoty (T) podle ČSN EN ISO 10545-3 a
byla stanoveny délková změna pálením střepu DP (ČSN 72
1073). Byla posuzována pevnost v ohybu výsušků a vypále-
ných střepů podle ČSN EN ISO 10 545–4 na Michaelisově
přístroji s roztečí podpěrných břitů l = 80 mm.
Mrazuvzdornost vypálených střepů byla nepřímo posu-
zována na základě tzv. saturačního poměru T-value (DIN
52251, 3. část), který představuje poměr otevřených pórů
naplněných vodou za atmosférického tlaku (a běžné labo-
ratorní teploty) a ve vakuu 30 mbar. Pro předpoklad mra-
zuvzdornosti se požaduje hodnota T-value do 0,75, což
znamená, že při vzniku ledu má pórovitý systém střepu
k dispozici 25 % objemu pórů k tomu, aby se do něj led
vytlačil (expanzní objem pórů). Hodnoty T-value nad 0,85
předpokládají již nemrazuvzdorný střep.
Přímo byla mrazuvzdornost vybraných střepů zkoušena po-
dle modifikované dnes již neplatné ČSN EN 202. Aktuální
ČSNEN ISO10545–12požaduje100cyklův rozmezí teplot+5 ºC
až -5 ºC. ČSNEN202 požaduje zkoušení vzorků po dobu 50 cyk-
lů, ale s rozmezím teplot od -20 ºC až +20 ºC. Zkoušené vzorky
byly podrobeny 100 zmrazovacích cyklů (požadavek podle nové
normy), ale s nastavením rozsahu teplot podle neplatné ČSN EN
202, tj. v rozmezí teplot od -20 ºCdo+20 ºC.
Obr. 1
Křivka použitého rychlovýpalu (1120 °C)
DP
100
-
=
S
S p
2
2bh
3Fl
R
=
100 .
V
m -
1
m
2v
=
P
.
I
I
I