Basic HTML Version
37
Keramický zpravodaj 27 (2) (2011)
Steklo i keramika (12) (2010) 17-19, 4 obr., 2 tab., 3 lit.
Krystalická mřížka ZrSiO
4
vykazuje výjimečnou schopnost
přijímat do sebe chromoforové oxidy. Ty je nutno zavádět
do syntetizované mřížky zirkonu při relativně nízkých tep-
lotách (nad 1300 °C reakce neprobíhá). Proto autoři synte-
tizovali ZrSiO
4
za přídavku alkalických fluoridů (LiF, NaF)
resp. fluorokřemičitanů (Na
2
SiF
6
, K
2
SiF
6
), jakožto minerali-
zátorů. Výchozí základní surovinou byl velmi jemný
2 - 7
µ
m SiO
2
.
n
H
2
O z důvodu vyšší reaktivnosti oproti kře-
mennému písku. Jemně disperzní byl i prášek ZrO
2
. Jako
chromofory byly použity MnO
2
, Co
3
O
4
a NiO v množství
5 % (atomový obsah). Pigmenty byly připraveny slinová-
ním reakcemi v pevném stavu při 800, 900 a 1000 °C.
Chemické složení pigmentů je v tabulce. Fázové složení je
na rentgenových difraktogramech a mikrostruktura na
elektronových snímcích. Kolorimetrické vyhodnocení systé-
mem CIELab je v tabulce. V pigmentech s Mn je barva
šedá, s Co modrá (lila). V závěru se konstatuje, že základní
báze pro pigmenty (ZnSiO
4
) se získá optimálně při 900 °C.
Připravené pigmenty do glazur jsou v monodisperzní zrni-
tosti 2 - 5
µ
m.
ISK-11-127
Kc
Pišč J. V. a kol.
Sintez pigmentov na osnove kalcijevo-silikatnoj sistemy
(Syntéza pigmentu na bázi silikáto-vápenaté soustavy)
Steklo i keramika (12) (2010) 14-16, 2 obr., 1 tab., 5 lit.
Autoři zkoumali tvorbu dvou řad pigmentů na bázi
CaO-SiO
2
. Spolu s CaO byly ověřeny oxidy Ba a Zn. Jako
chromoforů bylo použito oxidů CoO a Cr
2
O
3
. Pigmenty
syntetizovali při teplotách 700 - 1200 °C. Fázové složení
sledovali kvantitativní rentgenovou difrakcí.
Barevné charakteristiky pigmentů hodnotili spektrofoto-
metrickými křivkami. Výsledky jsou v tabulce a v řadě gra-
fických závislostí. Dvěma řadám pigmentů odpovídají
odstíny barev šeříkové (lila) a salátové (světle zelené). Prů-
běh reakcí při syntéze vyhodnocují z pohledu poměru CaO
k SiO
2
(1:1 metasilikáty, 1:2 ortosilikáty, 3:2 diortosilikáty)
za tvorby sloučenin Co
2
SiO
4
, (Co,Zn)Co
2
O
4
, Ca
2
CoSi
2
O
7
,
Ca
2
ZnSi
2
O
7
, Ca
3
Si
2
O
7
, BaCrO
4
, BaCr
2
O
4
. V souladu se
stupněm polymerizace skupin SiO
2
a tvorby můstkových
vazeb Si-O-Si vznikají při zvyšování teploty spinelové vazby
Me-O. S pomocí IČ-spektroskopie bylo potvrzeno, že
maximální tvorba spinelů při tom probíhá při 1200 °C.
Výsledky zkoušek byly potvrzeny v praxi s použitím
2,5-5 % pigmentů v surové glazuře.
ISK-11-128
Kc
628.54 Odpady
Sokolář R.:
Characterization of stone sludges for their utilization in
ceramic bodies
(Charakterizace lomových odpadních kalů pro jejich
využívání do keramických výrobků)
Interceram (1) (2011) 57-62, 11 obr., 8 tab., 15 lit.
Při těžbě, úpravách drcením a praním stavebního kameni-
va v České republice vzniká značné množství odpadního
kalu shromažďovaného v sedimentačních odkalištích.
Předložená práce se týká výzkumu kalů ze tří těžených
ložisek: Ledce (L), Olšany (O) a Bílý Kámen (BK). Vlastnosti
kalů z jednotlivých ložisek nejsou konstatní. Proto bylo
nutno odebrat zkušební vzorky, aby odpovídaly průměrné-
mu složení. Po usušení na 60 °C byly vzorky vibračně
pomlety na 5% zbytek na sítě 0,063 mm. Za přídavku 3%
roztoku karboxymetylcelulosy byly z nich připraveny
plastické pracovní hmoty a vyformována v ocelové formě
zkušební tělíska 20x20x100 mm. Pálení proběhlo v elek-
trické laboratorní peci na teploty 1100, 1150, 1175
a 1200 °C. Výsledky zkoušek jak za syrova (zrnitost, plas-
tičnost, citlivost k sušení), tak po výpalu (smrštění, minera-
logické složení, pórovitost a její vývoj s teplotou) je uvede-
no v řadě tabulek, grafů a mikroskopických obrázků.
Autor vyhodnotil jednotlivé kaly podle charakteristického
mineralogického a chemického složení. Jejich vysoký
obsah alkálií (Na
2
O, K
2
O) daný obsahem živců a slídy se
výrazně projevil na průběhu slinování a na návazných
vlastnostech. Kal Ledce vzhledem k významnému podílu
illitu má po slinutí při 1160 – 1170 °C silnou tendenci
k navařování. U všech kalů byl také ověřován obsah pří-
rodních radionuklidů – zdravotní limit (J = 2) nebyl u žád-
ného z nich překročen. Autor uvádí řadu možností použití
kalů v keramické výrobě.
ISK-11-129
Kc
Junkes J. A. a kol.:
Ceramic tile formulations from industrial waste
(Hmoty pro keramické dlaždice z průmyslových
odpadů)
Interceram (1) (2011) 36-41, 8 obr., 2 tab., 12 lit.
Autoři se zabývají výzkumem průmyslových odpadů ze stá-
tu Santa Catarina (Brazilie) a možnostmi jejich využití pro
výrobu keramických dlaždic. Odpadními materiály ke
zkouškám byly kaly z drtícího procesu ruly, kaly z řezacího
a leštícího procesu varvitu, kaly z filtračního procesu pitné
vody a nevyužívaný železitý jíl. Chemické složení a zrnitost
je v tabulce. Odpady se vyznačují zejména vysokými obsa-
hy K
2
O (dva z nich i Na
2
O, CaO, MgO) a Fe
2
O
3
. K sestave-
ní zkušebních směsí (byly jen 4) využili autoři ternárního
diagramu SiO
2
-K
2
O-Al
2
O
3
, v němž vyznačili složení kalů
a směsí. Tím se vyhnuli mnohočetným recepturám. Složení
4 směsí je v tabulce. Jejich difraktometrická rentgenová
spektra, křivky TG a DTA, závislosti Casagrandeho metody
ke stanovení plasticity jsou v grafech. Je popsán postup pří-
pravy tělísek tažením. Tělíska vypálena na 1100 a 1050 °C.
Jejich smrštění, fyzikálně-mechanické vlastnosti, vzhled
a mikrostruktura jsou zachyceny v grafech a elektronových
snímcích. Veškeré získané výsledky jsou podrobeny diskusi.
V závěru se uvádí, že zkoušky potvrdily možnost výroby
dlaždic a obkladaček s použitím uvedených odpadů, aniž
by bylo nutno obkladové prvky glazovat.
ISK-11-130
Kc
Sousa F. J. P. a kol.:
Analysis of the plasticity of ceramic mixtures composed
of glazing wastes
(Analýza plasticity keramických směsí složených
z glazurových odpadů)
Interceram (1) (2011) 42-47, 12 obr., 4 tab., 14 lit.
Článek se zabývá studiem pracovních hmot sestavených
z průmyslových glazurových odpadů (50 – 100 %)
s komerčně dostupnými přídavky živce, křemene a korun-
du. Odpady jsou z glazovacího procesu dlaždic ze závodu
Portinari-Cecrisa, Brazilie. Čisté odpady po zbavení hru-
bých nečistot byly pomlety v kulovém mlýně na zrnitost
0,1 – 175
µ
m. Sestaveno bylo 12 zkušebních receptur (viz
tab.) pro plastickou technologii. U hmot byl sledován fak-
tor hustoty uložení částic a zejména limity plasticity spolu
se smrštěním podle Atterbergera a Casagrandeho. Výsled-
ky jsou v tabulkách a v názorně provedených grafických
vyobrazeních. Hlavním cílem práce bylo získání hmoty