Basic HTML Version
32
Keramický zpravodaj 27 (2) (2011)
Atkarskaya A. B. a kol.
Termostojkosť zelenoj stekljannoj tary
(Odolnost zeleného obalového skla proti změnám
teplot)
Steklo i keramika (10) (2010) 13-17, 4 obr., 4 tab., 9 lit.
Kritérium pro posouzení praktické použitelnosti obalového
skla z hlediska odolnosti proti změnám teplot je zkouška
vlivu rozdílu teplot od 35 do 50 °C. Při tom nesmí dojít
k rozrušení výrobku. Zkoušky autoři prováděli v provozu
sklárny po dobu několika měsíců. Cílem práce bylo specifi-
kovat podmínky pro trvalou kvalitní výrobu. Autoři velmi
podrobně rozebírají vliv oxidačně redukčních stavů Cr
2
O
3
a Fe
2
O
3
, používaných jako barvicích oxidů skla. Jejich
množství je kolem 0,2 %. Zjišťují spektrální pohltivost
v závislosti na vlnové délce záření a s ní charakteristiky
barevných odstínů. Rozebírají vliv oxidačního stupně žele-
za na světlopropustnost skloviny (uveden vztah k délce
vlny při 1100 °C). Čím je obsah Fe
2+
vyšší a světlopropust-
nost nižší, tím hůře proniká IČ-tepelné záření do skloviny
s následkem zhoršení fyzikálních vlastností skla jako je
pevnost a odolnost proti změnám teploty. V tabulce jsou
shrnuty technologické parametry, které ovlivňují rovnová-
hu Fe
2+
n
Fe
3+
. Značný vliv připisují autoři čeřící přísadě
Na
2
SO
4
. Výmětovost skla ovlivňují také zdánlivě velmi malé
rozdíly v základní surovině – písku, týkající se obsahu oxidů
železa a přítomnosti organických látek. Potvrzeno je to
průběhem pohltivosti spektrálních linií.
ISK-11-109
Kc
Pavluškina T. K., Morozova J. V.
Sintez polifosfatnych stekol
(Syntéza polyfosfátových skel)
Steklo i keramika (10) (2010) 18-21, 5 obr. 1 tab., 14 lit.
V úvodu článku se autoři zabývají polymerní strukturou
fosfátových (fosforečných) skel a možnostmi ovlivnění tep-
loty zeskelňování přídavkem oxidů Na
2
O, K
2
O, Li
2
O, MgO,
BaO, CaO, ZnO, B
2
O
3
a fluoru. Postup syntézy těchto skel
z vodných roztoků kyseliny fosforečné, borité a solí kovů
při 850 – 900 °C s určitými variacemi chlazení je stručně
popsán. Od použití fluoru bylo nakonec upuštěno kvůli
problematickému pracovnímu postupu. Cílem práce bylo
dosažení co nejnižší teploty zeskelňování (obdoba Tg) a co
nejvyšší odolnosti vůči vodě (zkoušeno vařením ve vodě).
Byly nalezeny optimální poměry složek k syntéze – viz
tabulka. Ztráty hmotnosti v závislosti na teplotě byly zjišťo-
vány metodou DTA. Korelace mezi ztrátou hmotnosti
a teplotou zeskelnění je v grafu. Prozkoumány způsoby
regulace této teploty v rozmezí 123 – 950 °C. Autoři sou-
dí, že byla zjištěna principální možnost získávání polymer-
ních, tzv. ultrafosfátů s vysokou teplotní odolností, při
čemž se nevylučují kombinace s organickými polymery se
zcela novými vlastnostmi.
ISK-11-110
Kc
Žimalov A. B. a kol.
Termochimičeskoe modificirovanie poverchnosti
dvižuščejcja lenty stekla
(Termochemická modifikace povrchu pohybujícího
se pásu skloviny)
Steklo i keramika (10) (2010) 10-12, 3 tab., 4 lit.
V úvodu článku autoři poukazují na veliký rozptyl základ-
ních vlastností (pevnost, odolnost vůči vodě) skla float a to
jak po šířce pásu, tak jeho povrchu. Asymetričnost vlast-
ností je v tabulce. S cílem vyřešit tuto problematiku pro-
vedli autoři obsáhlý výzkum, při němž odzkoušeli na 1500
modifikátorů povrchu včetně jejich kombinací za různých
teplot. V tabulce jsou uvedeny čtyři hlavní typy modifiká-
torů: polymetylsiloxany, kompozice chladného povrchu,
kompozice pro horký povrch, kombinace obou kompozic.
Změny vlastností jsou mnohem výraznější ve srovnání
s běžným použitím oxidu siřičitého. Uvedeno schéma
výstupu pásu skla z pece s použitím modifikátorů ve dvou
teplotních oblastech (600 °C a 250 °C). Výsledkem je
nejen řádové zlepšení vlastností, ale i výrazné snížení jejich
rozptylu. Použité modifikátory jsou zdravotně i ekologicky
nezávadné.
ISK-11-111
Kc
Dastis H., Diatta A.
Hochwertige Trennqualitäten beim
Vereinzeln von Rohrglas
(Vysoká jakost oddělování skla ve tvaru trubic)
Keramische Zeitschrift (1) (2011) 35-39, 10 obr., 1 tab.,
3 lit.
Dělící postup skleněných trubiček pro farmaceutický prů-
mysl byl vyvinut v rámci projektu
TecGla.
Nevyhovující
dělení pomocí hořáku bylo nahrazeno CO
2
-laserem. Došlo
k výraznému zlepšení z hlediska rovinnosti čelních ploch,
přesnosti rozměrů, tvorby trhlin a dalších kriterií, zajišťují-
cích potřebnou reprodukovatelnost.
ISK-11-112
Df
Efremenkov V. V.:
Osobennosti proektirovanija linij transportirovanija
stekolnoj šichty
(Specifika při projektování dopravních linek
sklářského kmene)
Steklo i keramika (12) (2010) 3-6, 5 obr., 2 lit.
Autor v článku popisuje specifičnosti optimalizace dopravy
od mísiče sklářského kmene až po dávkovací systém do
sklářské pece. Způsobů dopravy je řada včetně volby vlast-
ních dopravních zařízení. Nejdůležitější z nich jsou uvede-
ny na schematických obrázcích s bližším vyjádřením
k výhodám i některým souvisejícím nedostatkům. Pouká-
záno je zejména na zajištění technologické kvality kmene
z pohledu stabilní zrnitostí, vlhkosti, teploty, skladovatel-
nosti a nesléhávání. Z těchto hledisek je posuzována
doprava pozemní, podzemní a nadzemní. Jsou popsány
dopravní linky s pásovými dopravníky, linky s vozíkovými
i zavěšenými kontejnery. Uváděny jsou rychlosti přesunu,
kapacita dopravy a možnosti jejich automatizace. Porovná-
ní je provedeno i s ohledem na stávající linky (někdy znač-
ně zastaralé) a na možnosti jejich úpravy či přestavby. Také
je zmíněna situace z hlediska prašnosti a zajištění ekolo-
gických podmínek.
ISK-11-113
Kc
666.3.022.6 Příprava hmoty, vytváření
Rusovič - Jugaj N. S.
Osobennosti defekta „lit’jevoje pjatno“
(Zvláštnosti vady “licí stopa”)
Steklo i keramika (12) (2010) 20-21, 3 obr., 1 lit.
Autoři se v článu zabývají vznikem a podstatou vady vzni-
kající při tvarování keramiky litím břečky do sádrových
forem. Tato vada, tzv. licí stopa, se na vypáleném výrobku
projevuje mírným prohloubením povrchu a tmavším odstí-
nem. Vada vzniká v místě, kam dopadá proud licí břečky.
Podle náklonu proudu k povrchu formy má tvar kruhový,
kapkovitý nebo protáhlý. Autoři analyzovali mikrostrukturu