Basic HTML Version
27
Keramický zpravodaj 27 (2) (2011)
rozpustnost mezi 14,5 a 24,5 hm.% Al
2
0
3
. Při zásaditosti
strusky 1,2 byl doložen úhel smáčivosti čistého oxidu hlini-
tého 5 – 11°, zatímco u aluminografitového materiálu
80 – 130°. Rentgenové snímky ukázaly ve strusce přítom-
nost vysokotavitelného hexa-aluminátu vápenatého
s bodem tavení 1850 °C.
ISK-11-81
Df
Chlystov A. I. a kol.
Napravlennaja strukturno-chimičeskaja modifikacija
– odin iz putej povyšenija fiziko-termičeskich charakteristik
aljumosilikatnych i vysokoglinozemistych ogneuporov
(Řízená strukturně-chemická modifikace – jedna
z cest ke zvýšení fyzikálně-termických charakteristik
alumosilikátových a vysokohlinitých žárovzdornin)
Ogneupory i techničeskaja keramika (11-12) (2010) 35-39,
5 obr., 1 tab., 5 lit.
Bylo sledováno sycení velkorozměrových šamotových žáro-
vzdorných výrobků s pórovitostí až 30 % fosfátovými roz-
toky obsahujícími dvoj- i trojmocné kationty orthofosforeč-
nanů Ca, Mg, Cr a Al. Tímto způsobem byla zvýšena
hustota i pevnost v tlaku, jakož i odolnost proti zvýšeným
teplotám. Postup lze aplikovat také při opravách vyzdívek.
Vytvoření ochranné povrchové vrstvy přináší také ekologic-
ké výhody z hlediska úspor přírodních zdrojů kaolinu.
ISK-11-82
Df
Suvorov S. A., Iksanov F. R.
Fiziko-techničeskie svojstva ogneupornych bezvodnych
kompozicionnych materialov
(Fyzikálně-technické vlastnosti žárovzdorných
bezvodých kompozitních materiálů)
Ogneupory i techničeskaja keramika (10) (2010) 3-10,
16 obr., 8 tab., 19 lit.
Byly sledovány vlastnosti žárovzdorných bezvodých kom-
pozitních materiálů na bázi bauxitu a periklasu, jimž
dodala elasticitu přísada 8,5 až 11,5 hm.% polyizobuty-
lenu P-200. K zabránění samovznícení těchto elastome-
rem sycených materiálů za zvýšených teplot je nezbytná
ještě přísada antipyrenů. Byla zjišťována smáčivost kelím-
ků zásaditou struskou na bázi CaO/SiO
2
. při 1550 °C
pod argonem. Potvrzen byl příznivý vliv uhlíku elasto-
merní matrice na odolnost proti vlivu zásadité strusky při
pH 1 – 2,2.
ISK-11-83
Df
Geodakjan D. A. a kol.
Termostojkie kompozicii na mullit-korundovoj osnove
(Teplotně stálé kompozity na bázi mullitu
a korundu)
Ogneupory i techničeskaja keramika (10) (2010) 16-19,
1 obr., 2 tab., 7 lit.
U spékaných mullito-korundových kompozitů s přísadou
skelné fáze beta spodumenu a stabilizovaného titanátu
hlinitého s malým obsahem oxidu lithného byly zjišťovány
lineární smrštění, otevřená a celková pórovitost, objemová
hmotnost a pyknometrická hustota, pohltivost vody
a odolnost proti teplotnímu rázu. Dále byly sledovány stru-
tury pomocí elektronového mikroskopu a pořízeny rentge-
nografické snímky. Při teplotách slinování 1400 – 1550 °C
nedošlo k reakcím mezi jednotlivými složkami, avšak póro-
vitost zůstala poměrně vysoká. Byly ukázány cesty dalšího
zlepšování odolnosti proti teplotnímu rázu.
ISK-11-84
Df
Arsirij A. I., Strachov V. I.
O stekloustojčivosti cirkonievych
i cirkonievo-periklazovych ogneuporov
(Odolnost proti sklu zirkonových
a zirkono-periklasových žárovzdornin)
Ogneupory i techničeskaja keramika (10) (2010) 20-22,
6 obr., 3 tab., 4 lit.
Experimentálně bylo prokázáno, že přítomnost periklasu
brání rozpadu zirkoničito-hořčíkového tuhého roztoku
s kubickou strukturou i při vysokých teplotách. K jeho sta-
bilizaci byly užity oxidy samaria, europia, yttria a yterbia.
Na příklad v posledním případě došlo k růstu stability
z 15 % až na 80 %. Materiály tohoto typu jsou určeny pro
dlouhodobý styk s roztaveným sklem.
ISK-11-85
Df
Da Silveira V. a kol.
Kolloiddnaja obrabotka antioxidantov dlja
manipulirovanija mikrostrukturoj v MgO-C kirpiče
(Koloidní zpracování antioxidantů k úpravě
mikrostruktury cihel soustavy oxid hořečnatý – uhlík)
Ogneupory i techničeskaja keramika (10) (2010) 32-41,
5 obr., 3 tab., 23 lit.
Žárovzdorné materiály obsahující uhlík našly široké použití
v ocelářském průmyslu vzhledem k vysoké odolnosti proti
tepotnímu rázu a pro korozní odolnost vůči působení
strusky. Jejich nevýhodou však je postupná oxidace uhlíku.
Proto byl studiu účinku nejužívanějších antioxidantů, práš-
kového hliníku, hořčíku a křemíku věnován tento přehled-
ný příspěvek. Zajímavý potenciál přináší zejména pěnový
oxid hořečnatý, doplněný nanočásticemi typu ZrO
2
-ZrB
2
,
nebo též kovového niklu, popřípadě oxidu nikelnatého.
ISK-11-86
Df
Tereščenko I. M. a kol.
Vlijanie steklovidnoj fazy na processy, protekajuščie
pri sinteze kordieritsoderžaščej keramiki
(Vliv skelné fáze na pochody, probíhající při syntéze
keramiky, obsahující kordierit)
Ogneupory i techničeskaja keramika (10) (2010) 42-46,
4 obr., 4 tab., 4 lit.
Podle dosavadních zkušeností se doporučovalo nepřekročit
u kordieritové keramiky obsah zásaditých oxidů nad 2 %.
Článek ukazuje, že při použití domácích surovin lze tuto
koncentraci zvýšit na 3,5 %, pokud se R
2
O, zejména oxid
draselný, dodává ve formě hydroslídy. Při tom se kordierit
vytváří již při 1000 °C a jeho obsahu 65-70 % se dosáhne
při 1150-1180 °C.
ISK-11-87
Df
Nemati E. C. B., Nemati A.
Charakteristika sostava vdol granicy razděla ogneupor-šlak
(Charakteristika složení podél rozhraní žárovzdorný
materiál-struska)
Ogneupory i techničeskaja keramika, (11-12) (2010)
53-56, 7 obr., 11 lit.
Iránští autoři se zabývali reakcemi, probíhajícími na rozhra-
ní mezi keramickým materiálem soustavy MgO-grafit,
vyráběným společností Isfahan Steel Company a struskou.
Při 1700 °C dochází k jeho korozi přednostně v mikroob-
lastech bez výskytu grafitu. Poměr dvojice CaO a SiO
2
,
vyskytující se ve strusce je nazván modulem zásaditosti
a závěrem je konstatováno, že při jeho hodnotě nižší než
2, dochází k vyšší korozi. Jsou však uvedeny jen dva typy