20
Keramický zpravodaj 27 (2) (2011)
Literatura
[1] Staroň J., Tomšů F.: ŽIARUVZDORNÉ MATERIÁLY
(2000) 104-120
[2] L.A. Watson: COKE OVEN DESIGN – The past, the
present and the future (Read before the Northern
Section on 15 February 2000)
[3] Brunk F.: SILICA BRICK FOR MODERN COKE OVEN
BATTERIES, Cokemaking international, (2) (2000)
37-40
[4] Nevřivová L.; Lang K.: MICROSTRUCTURE OF SILICA
BRICK, příspěvek na konferenci
Sborník
, ISBN 978-83-
7242-429-7, Krakow, Polsko (2007)
[5] Lang K., Nevřivová L.: SUROVINY A ŽÁROMATERIÁLY
NA BÁZI SIO
2
, příspěvek na konferenci sborník, ISBN
80-8073-511-5, Technická univerzita v Košicích, Štrb-
ské Pleso (2006)
[6] Nevřivová L.: STUDIUM MIKROSTRUKTURY ŽÁRO-
VZDORNÝCH MATERIÁLŮ, Disertační práce (2005)
5. Závěr
Z výsledků experimentální části lze konstatovat, že použi-
tím kombinace křemičitých úletů s vyšším lisovacím tlakem
lze dosáhnout při stávajícím technologickém vybavení hut-
ného koksárenského dinasu s pórovitostí < 17 %. Taktéž
byla prokázána závislost pevnosti v tlaku na obsahu tridy-
mitu. Lze se proto domnívat, že s použitím dinasu těchto
parametrů by mělo být dosaženo intenzivnějšího přestupu
tepla přes stěny spalovacích komor koksárenské baterie
a tudíž zkrácení koksovacích časů.
Tento příspěvek vznikl za podpory vědeckovýzkumného záměru VVZ MSM 0021630511.
Wienerberger CP, a.s., Plachého 388/28, 370 46 České Budějovice
ivo.petrasek@wienerberger.com
PORUCHY STAVEB - KOTVENÍ KROVŮ
(Buildings disorders - guying roof trusses)
IVO PETRÁŠEK
1. Konstrukce krovů
Již po staletí používají lidé pro budování svých obytných
i kultovních či církevních staveb hlavně keramický materiál.
Je to zejména pro jeho vysokou životnost – dodnes např.
zůstaly zachovány cihelné části římských budov (např.
Koloseum, Pantheon a další). Během staletí lidé samozřej-
mě zkoušeli a vytvářeli další navazující konstrukce. A jako
první, co museli naši předci řešit, byla otázka zastřešení,
pokud možno nejjednodušší a z lehce dostupných materi-
álů. A to bylo bezesporu dřevo v kombinaci s keramikou či
jiným přírodním materiálem. Protože se toto řešení osvěd-
čilo, je to dodnes pravděpodobně nejpoužívanější způsob
realizace konstrukcí střech. Prostor pod střechou (půda)
sloužil obvykle k uskladnění sena či jiného nepotřebného
„haraburdí“. Konstrukce krovu byla zevnitř otevřená a leh-
ce kontrolovatelná.
V současnosti však naprostá většina bytové výstavby využí-
vá prostor pod krovem jako obytné plochy. Vedle finanč-
ních důvodů (střecha musí být tak jako tak) hraje nezane-
dbatelný význam i určité „kouzlo“ obytných podkroví.
Bohužel řada architektů se soustředí pouze na tvar krovu
a dispozici půdní vestavby. Konstrukční řešení je odkládá-
no s tím, že na to je ještě dost času. A někdy se tím ani
projektant nezabývá a nechává to na dodavateli (známá
věta„… bude součástí prováděcí dokumentace realizační
firmy“). A dost často tuto větu jako první čtou až tesaři na
stavbě. Architekt totiž předpokládá, že se krovy staví bez
problémů již stovky let. Bohužel však již nevnímá skuteč-
nost, že krovy stejného vzhledu nemusí být také kon-
strukčně shodné.
Obr. 1
Přenesení vodorovných sil z krokví pomocí táhel či
přímo začepováním do stropního trámu