Basic HTML Version
30
Keramický zpravodaj 29 (1) (2013)
666.1 Sklo
Eremjašev V. E., Šabunina L. A., Salova T. P.
Povedenie vody v natrievych i kalievych borosilikatnych
steklach
(Chování vody v sodných a draselných
borosilikátových sklech)
Steklo i keramika (10) (2012) 29-33, 2 obr., 10 lit.
Na modelových sklech systému Na
2
O-B
2
O
3
-SiO
2
a K
2
O-B
2
O
3-
-SiO
2
bylo pomocí infračervené spektroskopie studováno
chování vody. Bylo zjištěno, že v alkalických borosilikátových
sklech uvedených systémů získaných tvrzením voduobsahu-
jící taveniny, existují hydroxylové skupiny i voda v moleku-
lární podobě. Rozdělení vody mezi jejími formami a siliká-
tovou a boritou strukturou skel závisí na jejich chemickém
složení. Při tvorbě hydroxylových skupin byla pozorována
protono-kationová výměna za účasti nespojených atomů
kyslíku, koordinovaných iontu alkalických kovů.
ISK-13-36
Le
Šalygina O. V., Voronov G. K., Loško G. A.
Stekloemalevye pokrytija s antibakterialnym effektom
dlja zaščity vodonagrevatelnoj apparatury
(Skloemajlové povrchy s antibakteriálním efektem
pro ochranu zařízení na ohřev vody)
Steklo i keramika (10) (2012) 34-36, 2 tab., 6 lit.
V současné době se věnuje pozornost skloemajlovým po-
vrchům vyznačujícím se antibakteriálními vlastnostmi. To
se v první řadě týká bytové techniky, která se dostává do
styku s potravinami. Na povrchu, který je v dlouhodobém
kontaktu s vodou, se mohou objevit bakterie zejména
Enterobacter cloacae a Escherichia coli, které jsou odolné
běžným desinfekčním prostředkům. Existuje celá řada des-
infekčních postupů a chemických přípravků, které zpravidla
vycházejí ze silně oxidačních vlastností. Předložená práce
byla věnována možnosti zabudování některých oxidů kovů
(ZnO, CuO, MnO
2
, CoO) přímo do skloviny emajlů, což je
významně levnější než použití stříbra, pomocí něhož lze
však spolehlivě získat antibakteriální povrchy. Pro tento účel
se zpravidla používají frity. Experimentální práce byly pro-
vedeny s použitím skloemajlů systému R
2
O-RO-B
2
O
3
-Al
2
O
3-
-SiO
2
. Navíc bylo složení frit doplněno TiO
2
a ZrO
2
, které
zabezpečují požadovanou chemickou odolnost a odolnost
proti vodě. Zkušebními vzorky byly plechové čtverce 50x
50 mm zhotovené z nízkouhlíkaté oceli s nánosem pracovní
vrstvy přímo na povrch vzorků. Potom byly vypáleny při
teplotě 840-860 °C, tloušťka vrstvy byla 150-200 µm. Pro
srovnání byly také zkoušky rozšířeny o emajl standardně
používaný při výrobě ohřívačů vody. Zkoušky byly provedeny
podle ISO 22196:2007, zahrnující Enterobacter Cloacae;
Eschericia Coli. Výsledky ukázaly úspěšnost použití antibak-
teriálním přísad do skloemajlu a dále poukázaly na nutnost
a nadějnost dalšího výzkumu v této oblasti.
ISK-13-37
Le
Zori M. H., Soleimani-Gorgani A.
Ink-jet printing of micro-emulsion TiO
2
nano-particles ink
on the surface of glass
(Tryskový inkoustový tisk na povrch skla mikroemulzí
nanočástic TiO
2
)
JECS 32, (16) (2012) 4271-4277, 8 obr., 2 tab.
Byl navržen a odzkoušen samočistící keramický inkoust
na bázi nanočásticového TiO
2
nanášený mikroemulzním
procesem. Vyhodnoceny fyzikální vlastnosti (povrchové
napětí, viskozita) připraveného inkoustu. Vlastní nanášení
inkoustu provedeno tiskárnou Epson Stylus Photo 50 a to
na mikroskopická sklíčka. Provedeno až 5 tisků na sebe
k vyhodnocení tloušťky filmu a jeho samočistící schopnosti.
Po usušení byla sklíčka podrobena účinku 400 °C. Provede-
ny snímky SEM vrstev a vyhodnocen úhel smáčivosti vodou.
Je konstatováno, že provedená úprava povrchu optických
sklíček je prakticky využitelná.
ISK-13-38
Kc
Minko N.J.
Rol sulfata natrija v technologii stekla
(Role síranu sodného v technologii skla)
Steklo i keramika (11) (2012) 3-8, 16 lit.
V článku autoři velmi podrobně rozebírají účinek Na
2
SO
4
na tavení skloviny, její homogenizaci a na optické vlastnosti
skla. Zabývají se poznatky jak z historického pohledu, tak i ze
současnosti. Na chemických reakcích prokazují dva teplotní
úseky (500-800 °C a nad 1400 °C) ovlivňující průběh tavení
skloviny. Hodnotí vliv redukčního vlivu C (uhlí, antracit, elekt-
rody) na průběh reakcí s Na
2
SO
4
. Ten je také ovlivněn vlhkostí
vsádky a čistotou síranu. To spolu s atmosférou při tavení
určuje spektrální charakteristiku skla, jeho světlopropustnost
a tepelnou izolačnost, což je odrazem přítomnosti dvou
a trojvalenčních iontů železa. Pro jednotlivé sklárny podle
místních podmínek je nutné stanovit podmínky nezbytného
použití Na
2
SO
4,
což v praxi zabere minimálně tři měsíce.
ISK-13-39
Kc
Bobkova N. M.
Fazoobrazovanie, stekloobrazovanie i svojstva stekol
v sisteme BaO-Bi
2
O
3
-B
2
O
3
(Tvorba fází, tvorba skelné fáze a vlastnosti skel
v soustavě BaO-Bi
2
O
3
-B
2
O
3
)
Steklo i keramika (11) (2012) 9-13, 4 tab., 23 lit.
Autoři v článku shrnují obsáhlé poznatky z literatury
o sklech Bi
2
O
3
-B
2
O
3
, které se vyznačují nízkou teplotou tave-
ní (622-696 °C), což je předurčuje k náhradě skel PbO-B
2
O
3
.
Vykazují průzračnost v pásmu 300-3500 nm. Hutnost je
v mezích 4660-7860 kg/m
3
. Diskutován je vliv přídavku ZnO
a zejména BaO se stručným uvedením vlastních výzkumů
v oblasti 15-30 Bi
2
O
3
, 25-40 BaO a 30-45 % B
2
O
3
(taveno
při 1000 °C). Velmi podrobně je rozebírána struktura skel
na atomové úrovni. Světelné vlastnosti jsou vyhodnocovány
oscilační spektroskopií. Výzkum znamená nové možnosti
při rozvíjení optoelektroniky. Skla lze dopovat luminofory.
ISK-13-40
Kc
620.1.05 Zkoušení, měření
Kocenko N. F., Smirnova M. A.
Mechanostimulirovannye pdimorfnye perechody kvarca
(Mechanicky stimulované polymorfní přeměny
křemene)
Ogneupory i techničeskaja keramika (7-8) (2012) 7-13,
3 obr., 3 tab., 46 lit.
Úvodní stať příspěvku je věnována rozsáhlému rozboru