Basic HTML Version
16
Keramický zpravodaj 29 (1) (2013)
Poďakovanie
Táto publikácia, bola vytvorená realizáciou projektu Pokroči-
lé technológie pre banský podnik 21. storočia, na základe
podpory operačného programu Výskum a vývoj financova-
ného z Európskeho fondu regionálneho rozvoja (kód ITMS:
26220220131).
Prehlasujeme, že príspevok nebol doposiaľ publikovaný.
Literatúra
[1] Spišák J., Koštial I., Mikula J., Naščák D.: Rýchlootáč-
ková rotačná pec na sušenie bioodpadov, Waste Forum
2012 (2012) 210-215
[2] Kostial I., Spisak J., Mikula J., Glocek J., Nemcovsky P.,
Terpak J.: Advanced process manipulation of magnesia
sintering. Proceedings of the 17
th
World Congress. The
International Federation of Automatic Control, Seoul,
Korea (2008) 718-723
[3] Lyčková B., Fečko P., Kučerová R.: Multimediální učeb-
ní texty zaměřené na problematiku zpracování kalů,
VŠB-TU, Ostrava (2012) www dostupné http://homen.
vsb.cz/hgf/546/Materialy/Bara/info.html
[4] Mikula J. et al.: Mathematical modelling of lumpy and
granular material thermal treatment, Acta Metallurgica
Slovaca 15 (1) (2009) 197-204, ISSN 1335-1532
[5] Zelko M., Dorčák D., Husarová M., Olijár A.: The propo-
sal of new technology within the concept of “invisible
mine” - 2010. 14th Conference on Environment and
Mineral Processing ; Part 2, VŠB-TU, Ostrava (2010)
197-203, ISBN 978-80-248-2209-9
[6] Koštial I. et al: Tepelné spracovanie jemnozrnných
odpadov zo spracovania magnezitu, Odpadové fórum
2012; 7. ročník česko-slovenského symposia, Kouty nad
Desnou (2012)
[7] Babjaková A., Repiský R., Dorčák D.: Balance sheet op-
timizing model of the magnesite process modification
in SMZ, a.s. Jelšava - 2010. 14
th
Conference on Environ-
ment and Mineral Processing; Part 2, VŠB-TU, Ostrava
(2010) 213-219, ISBN 978-80-248-2209-9
[8] Koštial I., Terpák J., Mikula J.: Behavioural modelling
of complex thermal systems, International Carpathian
Control Conference 2005. University of Miskolc, Mis-
kolc-Lillafüred, Hungary (2005) 297-302, ISBN 963-
661-644-2
[9] Kostial I., Spisak J., Mikula J., Glocek J., Nemcovsky P.,
Terpak J.: Advanced process manipulation of magnesia
sintering. Proceedings of the 17
th
World Congress. The
International Federation of Automatic Control, Seoul,
Korea (2008) 718-723
Recenzent: prof. Ing. Ivan Taufer, DrSc., Univerzita Pardubice
HISTORICKÉ PŘÍSADY PRO MODIFIKACI VLASTNOSTÍ
VÁPENNÝCH KAŠÍ
(Historical additives for modification of lime putties properties)
Radovan Nečas
1
, Miroslav Hroza
1
, Martin Boháč
1
Abstrakt
Pálení vápna je lidstvu známo od nejstarších historických
dob. V průběhu dějin bylo empiricky zjištěno, že vlastnosti
vápna a vápenné kaše lze ovlivnit pomocí různých přísad.
Používaly se přísady anorganické (přírodní i tepelně uprave-
né horniny s latentně hydraulickými vlastnostmi, tj. přírodní
pucolány) i organické (bílkoviny, sacharidy, organické kyse-
liny v podobě ovocných šťáv apod.). Příznivý vliv některých
empiricky používaných přísad prokázala a zdůvodnila mo-
derní věda, aplikace jiných přísad se však z dnešního pohle-
du jeví jako iracionální a blíží se magickým rituálům. Cílem
práce bylo ověřit vliv některých vybraných organických
přísad na vlastnosti vápenné kaše.
1. Historie použití přísad do vápenné kaše
Pálení vápna patří mezi první chemické procesy objevené
člověkem již v pravěku. K objevům došlo patrně náhodně
při působení ohně na kusy vápence. Historicky nejstarší
využití vápna bylo ve stavebnictví. Nejstarší nalezené pa-
mátky pocházejí z období neolitu (cca 10000–6500 př. n. l.)
v archeologických lokalitách Středního Východu na územích
dnešního Turecka (Catal Hüyük, Hacilar), Libanonu (Byblos),
Jordánska (Ajn Ghazal) aj.
V pozdějších dobách se přišlo na to, že vlastnosti vápenných
kaší, resp. malt z nich vyrobených, lze ovlivnit vhodnými
přísadami. Uvádíme některé příklady v historii používaných
přísad do vápenných kaší a malt:
Egypt
(od cca 3000 př. n. l. – používalo se vápno ve směsi
se sádrou na tenkovrstvé vápenosádrové omítky, případně
nanesené na jádro z hliněné mazaniny armované rostlin-
nými vlákny. V pozdějším období (cca 3. st. př. n. l.) se
používala vrstva křídy pojená klihem nebo vícevrstvá vápen-
ná omítka s vysoce leštěným povrchem jako podklad pod
nástěnné malby.
Starověký Řím
(cca 8. st. př. n. l. – 5. st. n. l.) – jako hyd-
raulicky aktivní přísady k vápnu se používaly drcené cihly
nebo přírodní pucolány – sopečný popel, tufy apod. První
použití pucolánových pojiv se datuje okolo roku 200 př. n. l.
1
Ing. Radovan Nečas, Mgr. Miroslav Hroza, Mgr. Martin Boháč Ph. D.
Výzkumný ústav stavebních hmot a. s., Hněvkovského 65, 617 00 Brno
necas@vustah.cz, hroza@vustah.cz, bohac@vustah.cz