Basic HTML Version
30
Keramický zpravodaj 28 (1) (2012)
o přibližně 10% a 20% nižší množství uvolněného tepla.
ISK-12-48
So
628.51 Životní prostředí
Landgraf M.
Celitement
®
: A new environemntally compatible cement
(CELITEMENT
®
–Nový druh enviromentálně kompati-
bilního cementu)
Refractories worldforum 3 (4) (2011) 16
Technologický institut v Karlsruhe (KIT) byl vyznamenán
grantovou agenturou spolkové země Baden – Wűrttenberg
za vyvinutí nového druhu cementu, při jehož výrobě kles-
nou emise CO
2
na polovinu v porovnání s konvenčním pro-
cesem. K jeho výrobě se sníží spotřeba vápence na 1/3
oproti běžnému portlandskému cementu a také odpadne
použití sádrovce jako aditiva. Stručně je popsán průběh
vývoje od zkoušek v laboratorním měřítku, až po postavení
poloprovozní linky s denní kapacitou 100 kg, a to ve firmě
Celitement.
ISK-12-49
Kc
666.3.022.6 Příprava hmoty, vytváření
Schickle B. a kol.
Influence of Fibres on the Technological Properties of
Calcium Silicates Made in the Casting Process
(Vliv vláken na technologické vlastnosti kalcium–
silikátů z licího procesu)
Interceram Refractories (Manual 02) (2011) 112-115, 8 obr.,
2 tab., 6 lit.
Z několika používaných postupů výroby izolačních kal-
cium-silikátů použili autoři ke zkouškám proces lití, při
němž zjišťovali vliv různých typů vláken na sedimentaci
a na konečné vlastnosti výrobků. V tabulkách jsou ově-
řované receptury s několika typy celulosových a umě-
lých vláken (běžná, odolná zahnívání, syntetická, odol-
ná alkáliím, skelná). Poměr C/S = 0,96, W/S = 4–4,6.
Přídavek bentonitu 0,1–0,2 %, mikrosiliky 0,32–0,64%
hm. Břečka byla nalita do ocelových forem a autoklá-
vována (13 bar, 190 °C). Výsledky zkoušek jsou v tabul-
kách, grafech a mikrosnímcích. V daných laboratorních
podmínkách dosáhli OH = 219–240 kg.m
-3
. Problém
nízkých OH je značná sedimentace břečky, kterou nelze
významně přídavkem vláken ovlivnit. Při 240 kg.m
-3
je
l
0,060 W/m.K.
ISK-12-50
Kc
Kosenko N. F., Smirnova M. A.
Sintez i spekanie špinelsoderžaščich materialov s različnoj
mechaničeskoj predustoriej
(Syntéza a slinování materiálů obsahujících spinel
s různou mechanickou předúpravou)
Ogneupory i techničeskaja keramika (10) (2011) 3-9,
5 obr., 36 lit.
V Rusku dnes MgO.Al
2
O
3
připravují tavením směsi obou
výchozích surovin. Postup přípravy slinováním při vyso-
kých teplotách (až 1750 °C) je ovlivňován řadou faktorů,
jak je doloženo literárními odkazy (36). Autoři ověřovali
vliv aktivace surovin mletím (v laboratorních podmínkách)
v kulovém mlýnku s třecím účinkem a v mlýnku planterá-
ním s účinkem úderovým. Připravenou směs lisovali tla-
kem 50 MPa na válečky 20x20 mm, které vypalovali při
teplotách 900–1700 °C. Obsah spinelu zjišťovali podle di-
frakčních linií 0,143 a 0,105 mikrometry. Sledovali též dila-
tometrické chování směsi (počátek slinování při 970 °C) a
pevnost výpalků (viz grafy). Zjistili, že na průběh slinová-
ní má velký vliv jak způsobu mletí, tak i druh Al
2
O
3
podle
obsahu
g
-fáze. Nejlepší výsledků dosáhli s elektrotave-
ným korundem aktivovaným úderovým účinkem. Při tom
za použití IČ spektroskopie ověřili, že průběh slinování
ovlivňují sorpčně na povrchu vázané skupiny OH
-
a CO
3
2-
. Podrobné vyhodnocení IČ křivek je uvedeno. Výsledky
práce využity v praxi.
ISK-12-51
Kc
Semčenko G. D. a kol.
Issledovanie vlijanija GSO na uplotnenie otlivok i materia-
lov na osnove Si
3
N
4
i zol-gel svjazujuščich
(Sledování vlivu hydrostatického přelisování na
zhutnění odlitků a materiálů na bázi Si
3
N
4
a sol-
-gelových pojiv)
Ogneupory i techničeskaja keramika (10) (2011) 26-31,
8 obr., 18 lit.
Článek se zabývá problematikou technologických mož-
ností přípravy pracovních směsí a jejich tvarování z prášku
Si
3
N
4
. V úvodní části jsou probrány různé technické postu-
py ke zhotovování lopatek turbin s literárními odkazy (18,
včetně patentů). Práce autorů je zaměřena na jednak na
vliv mletí v kulovém a planetárním mlýnku (viz grafy zrnitos-
ti a difrakcí), a jednak na vliv přelisování odlitků v závislosti
na použití povrchově aktivních látek a různě modifikova-
ného TEOS (tetraetylortosilikát). Bylo použito přelisovací-
ho hydrostatického tlaku až do 2 GPa. Výpal prováděn při
1600 °C. Výsledky uvedeny v grafech. Kombinace PAL a
upraveného TEOS s přelisováním odlitků dává nejhutnější
produkty.
ISK-12-52
Kc
Prochorov J. Ju. a kol.
Beta-glinozemy s dupleksnoj i monodispersnoj strukturoj
(β
-oxidy hlinité s duplexní a monodisperzní
strukturou)
Ogneupory i techničeskaja keramika (7–8) (2011) 21–26,
7 obr., 19 lit.
Článek je zaměřen na získání a na vlastnosti dvou zrni-
tostně rozdílných
b
-oxidů hlinitých z těchže prekursorů
za pdoboných podmínek s rozdíly pouze v přípravě práš-
ků a mlecí úpravě konečného výpalku (viz mikrosnímky).
Homogenita prášků byla zajišťována suchým mletím
a
-
-Al
2
O
3
s 3% MgO a výpalem při 900 °C. K vlastní syntéze
b
-Al
2
O
3
byl použit přídavek 9% hm. Na
2
O (jako Na
2
CO
3
)
a vzorky lisované HIP až do 8 kbar páleny při 1560 °C.
Různou intenzitou mletí získány struktury duplexní (se-
stávající z plochých a sloupcových částic velikosti do
200 µm, obklopených jemnými disperzními částice-
mi) a monodisperzní (okrouhlá mikronová až submik-
ronová zrna). První struktura se blížila k chem. vzorci
Na
2
O.11Al
2
O
3
druhá k Na
2
O.6Al
2
O
3
. Obě struktury jsou