Basic HTML Version
16
Keramický zpravodaj 28 (1) (2012)
Realizovaný rozbor a štúdium chemizmu a mikrochemiz-
mu odobratých vzoriek preukázal v danom prípade pred-
pokladanú príčinu poruchy, ktorou je tvorba kryštalických
tlakov medzi vrstvami podkladu z anhydritu a penetrač-
ným náterom na báze cementu podporovaná práve nedo-
volenou zabudovanou vlhkosťou podkladu.
Literatúra
[1] Antošová N., Kozánková J.: Expertízne posúdenie prí-
čin porušenia prídržnosti dlažby k podkladu v bytovom
dome v Bratislave.
[2]STN 74 4592 Podlahy. Vyrovnávacie vrstvy z liatych
anhydridových poterov, nahradená z časti EN 13813,
a od 1.7.2005 STN EN 13454-1.
[3]STN 74 4505 Podlahy spoločné ustanovenia.
[4] STN 73 0225 Presnosť geometrických parametrov vo
výstavbe. Funkčné odchýlky stavieb.
[5]Technické listy – Anhyment, Liate samonivelizačné
podlahy na báze síranu vápenatého. Českomoravský
betón.
[6] Informačné listy - TECHNOLA
[7]Blaich, J.: Poruchy stavieb. In.: Jaga Group, a.s.
Bratislava (2001) ISBN 80-88905-49-4.
[8]Správa z mikroskopického sledovania vzoriek
keramickej dlažby – vypracovala RNDr. Jana
Kozánková, Odd. Keramiky, skla a cementu ÚACHTM
FCHPT STU Bratislava.
[9]Svoboda, P. a Doležal, J.: Priemyselné podlahy
a komunikácie v priemyselných parkoch (Jaga) 2009
ISBN 978-80-8076-074-8.
Recenzent: Ing. Arch. Katarína Minarovičová, PhD.
SAMOČISTÍCÍ POVRCHY ZDÍ A STŘECH
(Self-Cleaning Surface for the Valls and Roofs)
PAVEL ŠEFL
1
Úvod
Povrchy zdí a střech mohou velmi snadno a za přijatelnou
cenu získat samočistící schopnost, která je udrží dlouhodobě
čisté. Neudrží se na nich saze ani prachové částice ani pavu-
činy a neporůstají zelenou řasou a návazně pak ani lišejníky
a mechy. K dosažení uvedeného stačí málo – natřít je multi-
funkčními suspenzemi FN
®
s fotokatalytickým efektem.
Suspenze FN
®
jsou v plném slova smyslu nanotechnologií.
Mezi nanotechnologické produkty můžeme počítat i nátě-
rové hmoty, jejichž mikroskopická struktura a složení jsou
založeny uplatnění nových poznatků z oblasti mikrosvěta.
Tyto produkty využívají specifických vlastností nanočástic
nebo nanovláken pro výrazné zvýšení kvalitativních para-
metrů, nebo dosažení zcela nových vlastností (mimořádná
odolnost proti otěru, minimální odraz radarového signálu,
snížená prostupnost elektromagnetického záření, vysoká
tepelněizolační schopnost, samočistící povrchy, čištění
vzduchu a vody a další).
Mezi takové produkty patří i nátěrové hmoty s fotokataly-
tickým efektem.
Fotokatalytický povrch má samočistící schopnosti a
čistí vzduch od cizorodých látek i mikroorganismů
Fotokatalytické vlastnosti nanočástic oxidu titaničitého
(TiO
2
) jsou popsány a masivně zkoumány již od sedm-
desátých let minulého století. TiO
2
je velmi rozšířená látka,
která se používá jako bílý pigment. Z fyzikálního hlediska
jde o polovodič n-typu. Princip fotokatalýzy TiO
2
vychází
z energetického rozdílu valenčního a vodivostního pásu
o velikosti 3–3,2 eV. Tuto šířku zakázaného pásu lze pře-
klenout pomocí excitace světlem o vlnové délce 410nm
a kratší (hluboká fialová a celé UV spektrum). Pokud
se v kyslíkovém prostředí (vzduch) dotkne molekula,
nebo mikroskopická částice oxidovatelné látky povrchu
tvořeného excitovanými nanočásticemi TiO
2
(fotokatalytic-
ké vrstvy), dojde k její reakci se vzdušným kyslíkem – oxi-
daci. Při dalším dopadu světla dojde k opětovné excitaci
nanočástic TiO
2
a celý proces se může znovu opakovat
aniž by došlo k úbytku hmoty fotoaktivních nanočástic
nebo ke snížení účinnosti fotokatalýzy.
To má celou řadu praktických efektů. Fotokatalytická vrstva
je schopna účinně čistit vzduch například od cigaretového
kouře. V okamžiku, kdy se částice kouře dotkne osvětlené
plochy aktivované fotokatalytické vrstvy, dojde k její reakci
se vzdušným kyslíkem (oxiduje – spálí se). Namísto kouře
vzniká malé množství molekul převážně vody a oxidu uh-
ličitého – vzduch se vyčistí od kouře. Stejně tak dokáže
osvětlená plocha aktivní vrstvy oxidovat i organické aler-
geny, karcinogeny, viry, bakterie, spóry nebo rozkládat
exhalace produkované průmyslovou výrobou a dopravou.
Viry a bakterie i ostatní mikroorganismy si nejsou schopny, na
rozdíl od chemických přípravků, vybudovat proti fotokatalýze
Obr. 1
Zjednodušené schéma fotokatalýzy (autor:
Ing. Jan Procházka, Ph.D. – Advanced Materials–JTJ)
1
Pavel Šefl Ing. CSc., obchodní ředitel, Advanced Materiále – JTJ s.r.o., pavel.sefl@advancedmaterials1.com
Mikročástice organického znečištění v malých koncentracích se dostávají
do kontaktu s osvětlenými nanočásticemi TiO
2
, při dotyku s nimi reagují se
vzdušným kyslíkem a rozkládají se na minerální složky – vodu a oxid uhličitý