Basic HTML Version
47
Biskup pokřtí hornický prapor
Na velký havířský svátek se připravuje město Chodov.
V polovině září totiž bude hostit 15. setkání hornických měst
a obcí České republiky. Na Sokolovsko tak zamíří na čtyřicet
hornických spolků, delegací a kapel z celé země, ale i ze
sousedního Slovenska a Německa. “Počítáme, že to bude
asi pět až šest stovek hostů. Kromě toho, že bychom je měli
umět dobře pohostit, tak je naší povinností připravit i vhod-
ný program,” prohlásil starosta Chodova Josef Hora. Osno-
vu toho, co se ve městě bude dít, už organizační štáb sesta-
vil. Termín je stanovený na víkend 16. až 18. září. “Vše
začne v pátek slavnostním večerem. Můžeme se pochlubit,
že do Chodova zavítá plzeňský biskup Mons. František Rad-
kovský, který nám pokřtí hornický prapor,” pověděl Hora.
Hlavním dnem oslav je pak sobota, kdy městem projde prů-
vod. Chybět nemají hornické tradice - svěcení tupláků či
skok přes kůži. “V neděli předpokládáme exkurze pro účast-
níky setkání do povrchových šachet Sokolovské uhelné
a Sedleckého kaolinu,” zmínil starosta. Podrobnější harmo-
nogram si už dnes mohou lidé přečíst na internetových
stránkách věnovaných avizovanému setkání. Odkaz lze najít
na oficiálním webu města. Stačí kliknout na barevné logo
Chodovské dolování 1799 - 2011. Uvedená data nejsou
nahodilá. “V roce 1799 byl do chodovské matriky zapsán
první havíř žijící přímo v naší obci Antonín Solles,” uvedl již
dříve člen přípravného výboru Jiří Milt. Čestný úkol hostit
letošní setkání svěřil Chodovu Cech příbramských horníků
a hutníků.”My jsme trochu hendikepováni, že naše město
nemá žádný havířský spolek. Daného úkolu se ale nebojíme,
v organizačním štábu máme totiž řadu horníků ze Sokolov-
ské uhelné a Sedleckého kaolinu. Tím bude také 15. setkání
odlišné, jelikož jako jediní z těch předchozích hostitelů
budeme zmiňovat právě i kaolinové dobývání,” poznamenal
Hora. Předpokládané náklady na celou akci jsou přibližně
1,2 milionu korun.
[
02. 02. 2011, Týdeník Sokolovska
]
Rodinné stříbro? Třeba škola plná skla a porcelánu
Keramická střední škola v Karlových Varech nepřipravuje stu-
denty jen na práci v porcelánkách, ale i mnoha dalších umě-
leckých profesích. Přesto by jí status “rodinného stříbra”,
o kterém uvažuje ministerstvo školství, určitě pomohl. Když
se ministr školství Josef Dobeš rozhodl označit vybrané
střední školy v České republice za rodinné stříbro a udělat
vše pro jejich zachování, mluvilo se v Karlovarském kraji také
o střední škole keramické a sklářské v Karlových Varech. Na
první pohled se zdá, že důvod jejího ohrožení je zřejmý: por-
celánky v okolí padají jedna za druhou a i z úřadu práce se
ozývá, že tradiční obory jako keramika a porcelán příliš zář-
nou budoucnost nemají. Představu, že absolventi keramické
průmyslovky budou mít problémy s pracovním uplatněním,
ale Jiří Špís, učitel praktických předmětů, vyvrací. “To je
otázka, kterou slyším dnes a denně třeba i od spolužáků
a dost mě rozčiluje. Nikdy to nebylo tak, že by odsud odešlo
pět šest modelářů do fabrik. Navíc dnes mají naši studenti
mnohem více možností, kam jít dál na vysokou školu,” říká
Jiří Špís, který sám karlovarskou keramickou průmyslovku
vystudoval. Studenti v této škole získají jednak maturitu,
dále pak praktické dovednosti v dílenských předmětech.
“Naučí se uskutečňovat v praxi své návrhy, takže na vyso-
kých školách uměleckého zaměření často působí jako asi-
stenti vyučujících,” zdůrazňuje učitel. Jeho slova potvrzuje
studentka čtvrtého ročníku Pavla Glauningerová, kterou
jsme zastihli při dekorování kávové soupravy, jež má sloužit
galerijní kavárně. “Zajímala jsem se o malbu a kresbu
a tohle byla jediná možnost,” vysvětluje volbu školy.
“Po maturitě bych chtěla na restaurátorskou fakultu obor
restaurování keramiky porcelánu nebo obrazů,” dodává dív-
ka. Hledat si místo v porcelánce nemá v plánu ani další stu-
dentka čtvrtého ročníku Kateřina Birešová, která
v současné době pracuje na své maturitní práci - porceláno-
vém šperku podle vlastního návrhu. “Výtvarce jsem se věno-
vala odmalička, chodila jsem na kroužek do lidušky
v Chebu. Naučila jsem se tam pracovat s hlínou, se sádrou
a dalšími materiály. Chtěla bych učit výtvarnou výchovu, to
znamená buď si udělat nějaký kurz, nebo pedagogickou
vysokou školu,” říká Kateřina Birešová. Od září by se navíc
měl otevřít nový obor technologie silikátů, který bude jediný
v České republice. Jeho absolventi také budou moci najít
uplatnění. “Řada lidí má představu, že je to pouze o porce-
lánu, ale tak to není,” prohlašuje učitel technologie Jaroslav
Palm. “Absolventi se mohou věnovat chemii, pracovat
v laboratořích, anebo těžebních závodech na jíl či kaolín,”
dodává. Studenti si ale také mohou vybrat další studium
úplně mimo obor, jako například Daniel Koudelka, který
chce po maturitě na sportovní vysokou školu. O tom, že
zájem o keramickou a sklářskou školu, která příští rok oslaví
140 let existence, navzdory krizi porcelánek neopadá. Svědčí
o tom i fakt, že na talentové zkoušky se letos v lednu přihlá-
silo dvakrát tolik zájemců, než škola může přijmout. Čemu
by ale status rodinného stříbra beztoho mohl pomoci, jsou
peníze. “Provoz naší školy je finančně náročný. Ve třídě musí
být jen osm až deset žáků, aby se jim mohl pedagog dosta-
tečně věnovat. Musíme platit provoz pece, různé materiály,
nestačí nám jen křída a učebnice,” vysvětluje ředitelka kera-
mické a sklářské průmyslovky Markéta Šlechtová.
[
03. 02. 2011, Mladá fronta Dnes
]
Nejstarší porcelánka končí
Všech sto deset zaměstnanců Porcelánky Haas CZJZEK
v Horním Slavkově na Sokolovsku dostalo výpověď.
Dveře porcelánky se definitivně uzavřou. Jde přitom o nej-
starší výrobnu porcelánu v České republice, která bez
omezení fungovala od roku 1792. Vyrobila servis například
pro anglickou královnu Alžbětu II. Za uzavřením zřejmě
stojí ekonomické výsledky, které jsou údajně nejhorší za
posledních sedmnáct let. Může za to pokles zakázek
z Ruska, kam směřovalo 40 až 50 procent výroby. Tamní
vláda totiž na toto zboží loni rapidně zvýšila clo, a tak trh
zaplavilo levnější zboží z východu.
[
02. 02. 2011, Týdeník Sokolovska
]
Stručně a jasně
Krajský úřad vydal souhlas společnosti Sedlecký kaolin
s těžbou bentonitu mezi obcemi Buškovice a Brody. Záro-
veň ale stanovil sedmdesát podmínek, za kterých se tak
může dít. Mezi nimi je například výstavba silnice, po které
budou auta s vytěženým materiálem jezdit. Stanovil také
možnou provozní dobu, včetně zákazu jízdy nákladních
aut v noci, a požaduje také dohodu firmy se silničáři o čiš-
tění, údržbě a úklidu používaných silnic.
[
21. 01. 2011, Krajské noviny-Ústecký kraj
]
Kachlová kamna příjemně vytopí dům
Klasické vytápění kamny je účelné a hlavně - kachle vydá-
vají úplně jiné teplo než elektřina nebo plyn. To věděli už
mniši žijící v Alpách, kteří začali ve dvanáctém století sta-
vět kachlová kamna jako vůbec první. Pokud se pro kach-
lová kamna rozhodnete, připravte se na to, že budete
muset zapojit svou kreativitu, představivost a rozhodnost.
Keramický zpravodaj 27 (1) (2011)