Basic HTML Version
45
Průběh prací na CPR:
l
Dne 23. května 2008 předložila Evropská komise Radě
a Evropskému parlamentu
návrh
Nařízení.
l
Hospodářský a sociální výbor zaujal stanovisko dne
25. února 2009.
l
Evropský parlament vydal v prvním čtení dne
23. dubna 2009.
l
Evropská komise předložila pozměněný Nařízení dne
20. října 2009.
l
Dne 25. května 2010 Rada pro konkurenceschopnost
potvrdila s cílem přijmout postoj v prvním čtení.
l
Dne 13. 9. 2010 přijala Rada postoj v prvním čtení
k návrhu Nařízení uvedenému v dokumentu
10753/3/10.
l
Dne 18. ledna 2011 Evropský parlament odhlasoval
legislativní usnesení k přijetí nařízení Evropského parla-
mentu a Rady, kterým se stanoví harmonizované pod-
mínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým
se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS.
l
Předpokládané datum platnosti a účinnosti
CPR
–
04.2011!
(Většina článků dokumentu, kromě těch,
které se týkají notifikujících orgánů a notifikovaných
osob a které mají být platné ode dne účinnosti CPR,
bude však použitelná až od 1. července 2013).
l
Zajištění rámce pro řádné fungování nařízení o staveb-
ních výrobcích bude vyžadovat určitou dobu. Proto s
výjimkou procedurálních záležitostí (např. založení Orga-
nizace subjektů pro technické posuzování, bude zavede-
ní ostatních částí o 2 roky odloženo. Členské státy
budou muset v dohledné odstranit právní předpisy nebo
jejich části, které by byly v rozporu s nařízením).
Hlavní očekávané změny CPR oproti CPD se dotknou pře-
devším těchto oblastí:
l
Prohlášení o vlastnostech a význam označení CE.
l
Základní požadavky na stavby.
l
Harmonizované technické specifikace.
l
Subjekty pro technické posuzování (TABs - Technical
Assessment Bodies).
l
Notifikující orgány a notifikované osoby.
l
Zjednodušené postupy - Specifická technická doku-
mentace (STD).
l
Systémy posuzování a ověřování stálosti vlastností.
l
Dozor nad trhem.
l
Kontaktní místa pro výrobky.
Nařízení si klade za cíl přispět ke snížení administrativní
zátěže podniků a odstranit překážky vzniklé rozdílnou
transpozicí současné směrnice v jednotlivých členských
státech a má posílit důvěryhodnost celého systému.
Václav Knor, MPO
POROTHERM DRYFIX se prosadil na
evropském stavebním trhu
Na mnichovském mezinárodním stavebním veletrhu
BAU
2011
konaném koncem ledna představila fa Wienerberger
technologii
POROTHERM DRYFIX.system
nově i pro sta-
vební trh v SRN.
Tato relativně nová technologie zdění (v České republice
byla zkoušena od roku 2006 a používá se od roku 2008)
byla velmi pečlivě a po dobu více než jednoho roku
důkladně prověřována nějvětší německou zkušební autori-
tou berlínskou státní zkušebnou Deutsche Institut für Bau-
technik DIBt. Výsledkem zkoušek jsou klasické „Zulassun-
gy“ (česky „Schválení“) pro zdivo vyzděné na PU-pěnu
z pálených zdicích prvků s platností do roku 2015, samo-
zřejmě i s uvedením statických
a přetvárných vlastností zdiva.
Technologie zdění na pěnu
POROTHERM DRYFIX
se tak
stala ověřeným způsobem stavě-
ní již v desátém a zároveň nejlid-
natějším státu Evropy. Mezi sta-
vebními firmami i investory
si získává stále větší oblibu –
například v ČR se zdicí pěna
POROTHERM DRYFIX
používá
pro cca 60 % broušených cihel
POROTHERM
, ve Slovinsku
dokonce pro 100 %!
O tom, že nová technologie zdění
je opravdu výjimečná a tudíž
zájmu hodná, svědčí různá ocenění, která v průběhu tří let
v ČR získala. STŘÍBRNOU CENU České stavební akademie
2008, GRAND PRIX FOR ARCH 2010 a zatím poslední a nej-
významnější ocenění v mezioborové soutěži průmyslových
výrobků a technologií, CENU INOVACE roku 2010.
Výhodami zdění na pěnu
POROTHERM DRYFIX
jsou zdi-
vo bez tepelných mostů ve spárách mezi cihelnými bloky,
úspory energií, vody, mechanizace, materiálu a jeho přesu-
nu na stavbě, a hlavně rychlost, jednoduchost a možnost
výstavby i při záporných teplotách.
POROTHERM DRYFIX.system
je v kombinaci s cihlami
POROTHERM EKO+
vhodný též pro výstavbu nízkoener-
getických a pasivních domů, navíc je šetrný k životnímu
prostředí díky minimální spotřebě zdicí pěny. Z porovnání
ekologické bilance zdicí pěny
DRYFIX
a malty pro tenké
spáry, tj. pojiv pro zdivo z broušených cihel, vyplývá, že
v sedmi z celkem osmi sledovaných charakteristik má zdicí
pěna po dobu celého životního cyklu lepší až podstatně
lepší ekologickou bilanci než malta pro tenké spáry, pokud
jsou parametry vztaženy na m
2
zdiva.
Keramický zpravodaj 27 (1) (2011)