Basic HTML Version
34
Bělost porceláninových dlaždic je jedním z faktorů ovlivňu-
jících jejich konkurenceschopnost. V předložené práci se
autoři zabývali charakterem španělských jílů co do fyzikál-
ního, mineralogického a chemického složení, a možnostmi
snížit v nich obsah chromoforních oxidů (Fe
2
O
3
a TiO
2
). Za
tím účelem použili fyzikální a chemické metody úpravnictví
na odsítované frakci pod 150
µ
m. Při magnetické separaci
užili permanentní magnety o síle 0,6 T. K chemické úpravě
použili HCl s následnou neutralizací s NH
3
. Tím se jím
podařilo eliminovat siderit, takže dosáhli snížení obsahu
Fe
2
O
3
z 2,36 % na 1,66 %.
ISK-11-47
Kc
666.31 Suroviny
Caballere R. a kol.
Dunit – ekonomičnyj syrevoj material v osnovnych
ogneupornych massach dlja proizvodstva stali
(Dunit – ekonomicky výhodná surovina pro směsi
žárovzdornin užívaných při výrobě oceli)
Ogneupory i techničeskaja keramika (9) (2010) 32-35,
7 obr., 3 tab. 3 lit.
V severním Španělsku je těžen levný přírodní minerál,
nazývaný dunit, směs olivínu a serpentinu. Kombinací
s periklasem jsou z něj připravovány žárovzdorniny použi-
telné za vysokých teplot. Článek uvádí vlastnosti směsí
dunitu PM (čistý forsterit – olivín a serpentin) a čínského
magnezitu, vyžíhaného na periklas. Podíl dunitu ve směsi
se pohyboval od 30 % do 70 %. Vzhledem k reakcím
v pevném stavu při teplotách okolo 1600 °C bude nezbyt-
né vždy ověřit jiné druhy magnezitu před doporučením
jejich využitelnosti. Výrobní náklady žárovzdornin při pou-
žití 50 % dunitu PM se snížily o 20 %.
ISK-11-48
Df
Agrynbajev T. M. a kol.
Obogatimosť kvarca kaolinovogo mestoroždenija
Žuravlinyj log
(Obohatitelnost křemene z ložiska Žuravlinyj log)
Steklo i keramika (8) (2010) 35-37, 2 obr. 6 lit.
Autoři se zabývají možností obohacení křemene z odpad-
ních písků z kaolinového ložiska Žuravlinyj Log, jež exploa-
tuje podnik „Plast-Rifej“, který vyrábí metakaolin pro zeo-
lity a molekulární síta, dále šamotové ostřivo pro
mnohostranné použití. Zájem je i o předupravenou směs
dvou složek, obsahující 47 % kaolinitu, 45 % křemene
a 8-10 % alkalických minerálů se smíšenými vrstevnatými
strukturami. Ročně je zpracováno až 100 000 tun suroviny
s výtěžkem 30 000 tun. Zbytek je odval obsahující písek
s řadou minerálních příměsí, které jsou podrobněji popsá-
ny. Autoři drcením, promýváním a tříděním získali frakce
písku do velikosti 0,4 mm. Hrubé frakce podrobili elektro-
magnetické separaci a z nich tavením při teplotě tavení
cristobalitu 1674
±
7 °C získali sklo, které posoudili vizuál-
ně z hlediska přítomnosti zřetelných šmouh, které analyzo-
vali pomocí rentgenového mikroanalyzátoru. Při další
úpravě použili i loužení v 20 % HF při 90 – 100 °C
a v ortofosforečné kyselině. Po vytavení skloviny hodnotili
spektrálně její světelnou propustnost (viz křivky). Nakonec
provedli zkoušky tavení borosilikátového technického skla
z upravených písků při 1450 °C. Získali sklo dobré jakosti,
průhledné s lehkým nazelenalým odstínem. V závěru kon-
statují, že nejobtížnějšími příměsemi jsou rutil a zirkon,
k jejichž odstranění bude asi nutno použít flotačně-gravi-
tačních postupů.
ISK-11-49
Kc
Vereščagin V. J. a kol.
Keramičeskie materialy na osnove diopcida
(Keramické materiály na bázi diopsidu)
Steklo i keramika (11) (2010) 13-16, 5 obr., 4 tab., 5 lit.
Práce se zabývá možností využití prachového diopsidu
vznikajícího při primární úpravě bez mokrého mletí z ložis-
ka Buturujskoe. Chemické složení tří vrstev na tomto ložis-
ku a složení upraveného prachového (pod 150
µ
m) kon-
centrátu jsou v tabulkách. Vlastního diopsidu je přes
85 %, zbytek je křemen a kalcit. Obsah oxidu železa je
nízký (0,65 %). Cílem výzkumu bylo získat obkladové sta-
vební prvky. Jako pojiva použili autoři sodné vodní sklo
v množství 5, 10 a 15 % hm. Zkušební vzorky vypalovali
od 750 do 1250 °C a sledovali při tom množství taveniny,
smrštění, nasákavost a pevnost. Výsledky včetně umístění
složení v ternárním diagramu jsou na obrázcích. Nejlepší
vlastnosti byly dosaženy s použitím 15 % vodního skla.
Nasákavost je pod 10 %, smrštění až 5 % při 1250 °C,
pevnost po výpalu na 800 – 1100 °C činí 14 – 20 MPa
(konkrétní hodnoty v tabulce). Výzkum potvrdil, že je mož-
no použít diopsidový prachový koncentrát k výrobě obkla-
dových stavebních prvků.
ISK-11-50
Kc
666.295 Glazury, dekorační techniky
Dimitrov T. a kol.
Synthesis and Structure of Zircon Ceramic Pigments
Containing Cr, Fe and Cu Chromophore Elements
(Syntéza a struktura pigmentů zirkonové keramiky,
obsahující zbarvující prvky Cr, Fe a Cu)
Interceram (03-04) (2010) 218-220, 6 obr., 2 tab., 29 lit.
Článek potvrzuje možnost použít ke zbarvení zirkonové
keramiky prvky Cr, Fe a Cu. Technologické schema ukazuje
hledání vhodného postupu výroby pigmentů: žíhání ZrSiO
4
při 800 °C po dobu 4 h, kdy se tvoří krystalická fáze,
nepostačuje k vytvoření správné struktury. Jako optimální
je doporučen izotermický výpal při 900 °C po dobu 4 h.
Práškové částice dosahují velikosti 2 až 10
µ
m, zbarvení
může být zelené, hnědé, čokoládové a šedé, jako chromo-
fory obsahují pigmenty 5 % iontů Cr
3+
, Fe
3+
, nebo Cu
2+
.
Při teplotě žíhání 1000 °C je již zrno značně hrubší.
ISK-11-51
Df
Jacenko E. A.
Process obrazovanija kontaktnych sloev pri predvaritelnoj
pered emalirovaniem obrabotke aljuminija
chromatirovaniem
(Proces tvorby kontaktních vrstev při úpravě povrchu
hliníku chromátováním před závěrečným
emailováním)
Steklo i keramika (9) (2010) 24-28, 4 obr., 7 lit.
V článku autoři rozebírají ochranu povrchu hliníku, která
se provádí několikastupňovým procesem. Dvouvrstvé ema-
ilování je oproti jednovrstvému méně perspektivní s ohle-
dem na požadavek dostatečné pružnosti a ohebnosti
povlaku. Hovoří se o teflonovém povlaku a sklovitém ema-
ilu různého složení (viz. tab.). Uvádí se několik možností
úprav povrchu hliníku. Pro chromátování je nejvhodnější
použít prvně směs Na
3
PO
4
+ Na
2
CO
3
při 60 – 70 °C/5 min,
čímž vznikají na povrchu komplexy [Al(OH
4
)(H
2
O)
2
]
-
,
[Al(OH)
6
]
-3
a [Al(OH)
5
(H
2
O)]
-2
, které vykazují potřebnou
reaktivnost při vlastním alkalickém chromátování za použi-
tí K
2
CrO
4
. Po následujícím několikakrokovém postupu (bez
žíhání) vzniká nanodisperzní vrstvička pevných roztoků
typu Al
2(1-x)
Cr
2x
O
3
, která tvoří pevné spojení mezi
Keramický zpravodaj 27 (1) (2011)