28
použitého procesu. V něm při tomto způsobu přípravy
dochází v určitých směrech k přednostní orientaci částic.
Osa krystalu mullitu „c“ je uspořádána paralelně, avšak
nahodile v rovině vzorku, čímž vytváří planární texturu.
Druhý texturní vliv byl zaznamenán u osy „b“ orientova-
né paralelně se směrem odstřeďování. Mechanické vlast-
nosti jsou v těsném vztahu ke způsobu uspořádání mulli-
tových krystalů, jsou tedy v souladu s propojenou
mulitovou sítí mikrostruktury. V mikroskopickém měřítku
byl zkoušen Yongův modul pružnosti nano-indentorem
a průchod ultrazvuku ponořovací technikou paralelně
a kolmo k vrstvám, čímž se získal důkaz o anizotropním
chování vzorků. Je ukázána specifická a důležitá role
zbytkové pórovitosti na mechanické chování vzorků při-
pravených různým odstřeďováním. Uvedeny grafy rozlo-
žení hutnosti podle výšky vzorků připravených odstřeďo-
váním, snímky mikrostruktury a rentgenostrukturní
analýzy včetně tabulkových přehledů.
ISK-10-16
Kc
Kosenko N. F.
Reakcionnaja sposobnosť aljumooksidnych materialov
(Reaktivita aluminy)
Ogneupory i techničeskaja keramika (7-8) (2010) 3-15,
4 obr., 3 tab., 87 lit.
V přehledu publikací za posledních dvacet let jsou uve-
deny způsoby řízení reaktivity materiálů z oxidu hlinitého
mechanickým zpracováním (porovnání účinnosti kulo-
vých, vibračních a planetových mlýnů), termolýzou,
iontovou implantací a dalšími metodami. Pozornost je
věnována ultradisperzním práškům (dnes nazývaným
nanometrické), jejich povrchové chemosorbci a možnos-
tem jejich substituce hydratovanými sloučeninami. Zmí-
něn je význam objemové změny 14-18 % při změně
modifikace
γ
g
α
.
ISK-11-17
Df
Geodakjan D. A. a kol.
Mnogokomponentnye termostojkie kompozicii
(Vícesložkové tepelně stálé směsné sloučeniny)
Ogneupory i techničeskaja keramika (7-8) (2010) 30-33,
4 tab., 9 lit.
Pseudoternární soustava Al
2
O
3
-3Al
2
O
3
.SiO
2
- ZrO
2
s přísa-
dou skelné fáze ß-spodumenu byla modifikována přísada-
mi oxidů (SiO
2
a Li
2
O), spodumenu a mullitem titanátu hli-
nitého. Ukázalo se, že je možno podstatně snížit teplotu
výpalu, aniž by se snížila pevnost v ohybu i v tlaku. Při
vhodném složení postačila místo 1420 °C teplota
1350 °C. Důležité bylo i snížení hodnot součinitele teplot-
ní roztažnosti a zlepšení dielektrických vlastností.
ISK-11-18
Df
Logvinkov S. M. a kol.
Obmennye tverdofaznye reakcii pri formirovanii
dissipativnych struktur v oksidnych materialach
(Výměnné reakce v pevné fázi při vytváření
dissipativních struktur v oxidických materiálech)
Ogneupory i techničeskaja keramika (7-8) (2010) 56-61,
4 obr., 13 lit.
Článek přináší teoretické zdůvodnění výměnných reakcí
v přípravě multikomponentních oxidových soustav. Na při-
kladu soustav Al
2
O
3
-SiO
2
a ZrO
2
-Al
2
O
3
-SiO
2
je poukázáno
na technologické možnosti řízení syntézy heterofázových
materiálů s nejstabilnějším uspořádáním jejich struktury.
Do soustav byly vnášeny i další přísady oxidů, MgO a BaO.
Je poukázáno na možnost výskytu silimanitu v subsolidové
oblasti.
ISK-11-19
Df
Korableva E. A. a kol.
Sozdanie ionoprovodjaščej keramiki na osnove dioksida
cirkonija dlja tverdooxidnych toplivnych elementov
(Tvorba iontově vodivé keramiky z oxidu
zirkoničitého pro tvrdé oxidické palivové články)
Ogneupory i techničeskaja keramika (9) (2010) 26-31,
7 obr., 2 tab. 15 lit.
Výzkum změn měrného odporu soustavy ZrO
2
+ 10 mol. %
Y
2
O
3
ukázal, že hodnotu 10 Ohm.cm při 1000 °C je mož-
no snížit přechodem od makrostruktury k nanostruktuře
o 50 %. Takový elektrolyt v pevném stavu je použitelný
jako povlak o tloušťce 150-300
µ
m v membránových pali-
vových článcích jak tvaru trubic, tak i plochých. Je popsá-
no zařízení k seriovému vytváření takových povlaků z práš-
kových směsí uvedeného složení, umožňujících zvýšit
energetickou účinnost SOFC (solid oxide fuel cells).
ISK-11-20
Df
L.L. Kan, H.- S. Shi, A.R. Sakulich, V.C. Li
Self-Healing Characterization of Engineered Cementitious
Composite Materials
(Samoregenerační charakteristika Engineered
Cementitious Composite materiálů)
ACI (6) (2010) 617–624, 10 obr., 4 tab.
Engineered Cementitious Composite (ECC) je jemnozrnný
vláknocementový kompozit s vysokou tvárností. Cílem
článku je sledování průběhu samoregeneračních procesů,
chemismu a morfologických vlastností produktů hojení
trhlin po 3 a 90 dnech. Složení směsi ECC: běžný port-
landský cement, jemný křemenný písek (průměr zrn
110
µ
m), popílek třídy F (podle ASTM C618), polyvinylal-
koholová (PVA) vlákna, plastifikátor na bázi polykarboxylá-
tu. Byly zkoumány vlastnosti prasklin, využití rezonanční
frekvence a účinek cyklického uložení zkušebních vzorků
v mokrém a suchém prostředí. Produkty samohojení trhlin
byly studovány pomocí environmentální skanovací elektro-
nové mikroskopie-energiově disperzní spektroskopie
(ESEM-EDS), transmisní elektronové mikroskopie (TEM),
Fourierovy transformační infračervené spektroskopie (FTIR)
a RTG difrakce. Trhliny zarůstaly v závislosti na šířce trhliny
buď vláknitým kalcium-silikátovým hydrátem (C-S-H) nebo
krystalickým kalcitem (CaCO
3
). Trhliny do 15
µ
m jsou
vyhojeny vlákny C-S-H, trhliny do 30
µ
m C-S-H i CaCO
3
.
Další hydratace a krystalizace CaCO
3
způsobuje postupné
vyhojení trhlin, kde jako nukleační body slouží PVA vlákna.
ISK-11-21
So
Naga S. a kol.
Microstructural Evolution and Catalytic Activity of Porous
Biomorphous Tungsten Carbide and Silicon Carbide
Ceramics
(Vývoj mikrostrukturní a katalytické aktivity pórovité
biomorfní keramiky na bázi WC a SiC)
Interceram 59 (03-04) (2010) 182-186, 14 obr. 1 tab.,
35 lit.
Je popsán nový způsob syntézy čistých prášků WC a SiC
karbotermální reakcí cukrové třtiny, kyseliny wolframové
H
4
WO
5
a práškového křemíku. U těles z obou karbidů byla
po slinutí při 1450 °C ve vakuové peci charakterizována
Keramický zpravodaj 27 (1) (2011)