Basic HTML Version
26
Jarvis D. A.
Refractories in the industrial production of aluminium
and its alloys
(Žárovzdorniny v průmyslové výrobě hliníku
a jeho slitin)
Interceram Refractories Manual (2010) 68-71
Autor, uznávaný špičkový odborník na žárovzdorniny, posky-
tující služby mnoha světovým firmám (Vesuvius, ANH refrac-
tories, SGBlair a další) podává v článku celkový přehled
o postupech a zařízeních při výrobě hliníku od samého histo-
rického začátku až po stav a vyhlídky v dnešní době. Hodnotí
výchozí bauxitické suroviny a jejich jakost pro výrobu žáro-
vzdornin. Uvádí používané vyzdívky pro kalcinaci Al(OH)
3
, kde
dnes se prosazuje tendence k použití cihel, nikoliv monolitu
(výpal na 1250 °C). Pro výpal bauxitu na žárovzdorné materi-
ály se musí použít cihly hutné s vysokým obsahem Al
2
O
3
(výpal na 1650 °C). Pokud se používá monolitických vyzdívek,
je nutné v tropických oblastech zvládnout tuhnutí (inhibitory
jsou citran sodný a uhličitan lithný). V severní Evropě se kalci-
nace Al(OH)
3
provádí též v pecích s fluidní vrstvou. Tavení
Al
2
O
3
v kryolitové lázni probíhá dnes při napětí 300 kV
(Doslovně v originálu.)
v každé komoře a nároky na výdržnost
vyzdívek (5 roků), zejména bočních stěn bazénů, jsou vysoké.
Nově se používá desek z karbidu křemíku. Při každé hliníkár-
ně si musí výrobci zajistit výrobu elektrod. Vyzdívky karboni-
začních pecí jsou z vysoce čistých druhů Al
2
O
3
, musí mít níz-
kou pórovitost, nízký creep a vysokou pevnost. Roztavený
hliník je za pomoci sifonového zařízení přepravován do sběr-
ných pánví s monolitickou vyzdívkou. Následné přetavování
a rafinace hliníku doznalo v poslední době velkých změn.
Uplatnil se zvláště tzv. impeler z předem odlitého žárobetonu.
Licí systém, filtrace a odplyňování taveniny hliníku jsou též
hodnoceny. Článek doprovází řada ilustračních fotografií,
tabulka a difraktogram žárovzdorného bauxitu.
ISK-11-4
Kc
Bražnik D. A. a kol.
Termodynamika vzaimootnoščenija špinelej dlja
modelirovanija fazovogo sostava materialov na osnove
chromitovych rud
(Termodynamika vzájemných vztahů spinelů pro
modelování fázového složení materiálů na základě
chromitových rud)
Ogneupory i techničeskaja keramika (7-8) (2010) 16-20,
1 obr., 2 tab., 11 lit.
Jsou porovnány termodynamické vlastnosti vybraných oxi-
dů (hořečnatého, hlinitého, železnatého, železitého
a chromitého) a všech sloučenin, vznikajících jejich vzájem-
nou reakcí v tuhém stavu. Posouzena je pravděpodobnost
vzniku jednotlivých spinelových fází. Podle hodnoty Gibb-
sovy volné energie (kJ.mol
-1
) lze v některých případech
uvažovat i o vratných reakcích, jako je tomu v případě
MgAl
2
O
4
+Fe
2
O
3
n
MgFe
2
O
4
+Al
2
O
3
, nebo
MgCr
2
O
4
+Fe
2
O
3
n
MgFe
2
O
4
+Cr
2
O
3
.
ISK-11-5
Df
Chrustov V. R. a kol.
Vlijanie uslovij smešivanija oxidnogo i metalličeskogo
ultradispersnych poroškov na svojstva reakcionnospečenoj
korundovoj keramiky
(Vliv podmínek mísení oxidových a kovových
nanoprášků na vlastnosti reakčně slinované
korundové keramiky)
Ogneupory i techničeskaja keramika (7-8) (2010) 34-39,
5 obr., 7 lit.
Bylo sledováno mísení prášků
α
-Al
2
O
3
a kovového hliníku
o velikosti částic okolo 150 nm v poměru 85 : 15 hm. %.
Doba mletí v nízkointensivním mlýně s korundovými koule-
mi se zvyšovala až po 260 h, jako optimální se ukázala doba
140 h. Následovalo spékání při 1550 °C. Bylo dosaženo tvr-
dosti 23 GPa při měrné hmotnosti 97,4 %. Lomová houžev-
natost se pohybovala mezi hodnotami 5,8 – 6,4 MPa.m
1/2
.
ISK-11-6
Df
Abyzov V. A. a kol.
Žarostojkie betony na glinozemistych cementach
s tonkomolotymi dobavkami promyšlennych otchodov
(Žárovzdorné betony z cementů obsahujících oxid
hlinitý s jemně mletými přísadami průmyslových
odpadů)
Ogneupory i techničeskaja keramika (7-8) (2010) 43-47,
4 tab., 13 lit.
Byly vyvinuty žárovzdorné betony obsahující oxid hlinitý
a disperzní přísady (mleté ferrochromové strusky z alumi-
notermických provozů, strusky z výroby kovového chromu
a nadsítné frakce z výroby práškové aluminy, nebo z výro-
by nosičů katalyzátorů s vysokým obsahem Cr
2
O
3
). Jsou
popsány mechanické vlastnosti betonů z cementů o růz-
ném chemickém složení a teplotní hranice jejich použitel-
nosti.
ISK-11-7
Df
Belogubova O. A., Grišin N. N.
Fazoobrazovanie v mullitografitovych ogneuporach
(Vznik fází v mullitografitových žárovzdorninách)
Ogneupory i techničeskaja keramika (7-8) (2010) 48-55,
1 obr., 8 tab., 27 lit.
Mullit (3Al
2
O
3
.2SiO
2
), charakteristický anizotropií teplotní
roztažnosti, vzniká z kyanitu (Al
2
O
3
.SiO
2
) výpalem nad tep-
lotou 938 K. Za přítomnosti uhlíku (grafit, koks) vznikají za
vysokých teplot jak plynné produkty (CO, CO
2
, AlO, Al
2
O,
SiO), tak i nové pevné fáze, SiC a Al
4
C
3
. Modelové syntézy
jsou v článku doloženy termodynamickými výpočty. Teplo-
ta výpalu 1550 °C však ke vzniku zmíněných pevných kar-
bidických fází nepostačuje.
ISK-11-8
Df
Suvorov S. A., Vichrov E. A.
Vozdejstvie šlakoobrazujuščich smesej
na cirkonievo-grafitovyj ogneupor
(Působení struskotvorných směsí
na zirkoničito-grafitové žárovzdorniny)
Ogneupory i techničeskaja keramika (9) (2010) 3-11,
17 obr., 5 tab. 10 lit.
V článku je popsáno korozní působení směsí, vytvářejících
strusku při plynulém lití oceli na keramické materiály krys-
talizátoru. Jsou doporučena složení směsí o zásaditosti
0,7-1,15, aby se při teplotách 1450-1550 °C snížilo napa-
dání struskou fáze ZrO
2
(stabilizovaného CaO), se vznikem
badelleitu. Jsou uvedeny hodnoty rozpustnosti ZrO
2
při
různých hodnotách zásaditosti a třech teplotách strusek
(1350-1450-1550 °C).
ISK-11-9
Df
Tomšů F., Palčo Š.
Fundamentals of Refractories Application
(Základy použití žárovzdornin)
Interceram 59 (03-04) (2010) 203-208, 6 obr., 18 lit.
Keramický zpravodaj 27 (1) (2011)