Basic HTML Version
24
Obr. 9
3-D ht-XRD záznam přepalu keramického artefaktu skupiny SW
STANDARD WARE (SW) – identifikace teploty výpalu
U vzorků této skupiny byla provedena identifikace teplot
výpalů. Použity byly tři metody:
1. Optická mikroskopie. Strukturně-chemické změny
minerálů při dosažení určitých teplot vyvolávají změny
jejich optických vlastností.
2. Experimentální přepaly vybraných artefaktů. Metoda
vychází z předpokladu, že při nižších teplotách, než byla
teplota původního výpalu, by nemělo docházet k výraz-
ným fázovým změnám. Výjimku představují sekundární
minerály, které na (ve) střepech vnikly během jejich
depozice v zemi. Metodika ekvivalentní teploty výpalu
(na základě měření termální expanze) byla poprvé publi-
kována Robertsem, 1963 [7]. V rámci výzkumu neolitic-
ké keramiky byla aplikována pomocí prostředků vysoko-
teplotní rtg-difraktometrie (ht-XRD).
3. 3-D ht-XRD záznam přepalu střepu je uveden na
obr. 9. Do teploty cca 800 – 850 °C jsou jedinými
výraznými fázovými změnami pozorovatelnými v měře-
né úhlové oblasti transformace nižšího křemene na
vyšší (573 °C) a dekompozice kalcitu. Pravděpodobně
se jedná o kalcit sekundární. Po překročení 800 °C
začíná tvorba gehlenitu a pyroxenu diopsidového typu.
Oba tyto minerály jsou přítomny i v původním artefak-
tu. Po překročení 950 °C výrazně přibývá diopsidu na
úkor rapidního úbytku gehlenitu a křemene.
Závěr
Jako základní analytické metody výzkumu historické kera-
miky se osvědčily metody fázové analýzy, zejména optická
a elektronová mikroskopie (SEM/EDX) a rtg-difraktometrie.
Chemické analýzy, ať již silikátové, rtg-spektrální analýza
(XRF) aj. jsou aplikovatelné jako metody usnadňující analý-
zu fázovou
1
. Studium stopových prvků je vhodným nástro-
jem v případě provenienčních studií. Tento soubor metod
je v plné míře aplikovatelný i pro studium keramiky sou-
časné.
Na konkrétních příkladech byl v článku demonstrován
praktický význam mineralogicko-petrografických metod
studia keramiky. V případě loštických pohárů byla prokázá-
na teplota výpalu a surovinové složení. U neolitické kera-
miky z Předního Východu bylo provedeno studium prove-
nience. Bylo identifikováno, které skupiny keramiky byly
vyráběny v místě nálezu a které byly dováženy. Pomocí
experimentu byla stanovena teplota výpalu jednoho ze
studovaných neolitických artefaktů.
Studium mikrostruktury polarizační optickou mikroskopií
představuje metodiku, která se v současné době v techno-
logii keramiky příliš nepoužívá. Hlavními přednostmi pola-
rizační optické mikroskopie je názornost, relativní operativ-
nost a nízká cena. Morfologie a vzájemné vztahy minerálů
(fází) keramického střepu mají zásadní vliv na technologic-
ké vlastnosti. Tyto parametry nelze identifikovat běžně
používanými metodami – XRD, DTA.
Literatura
[1] Ionescu, C. a Ghergari, L.: Modeling and firing tech-
nology – reflected in the textural features and the
mineralogy of the ceramics from neolithic sites in
Transylvania (Romania).
Geologica Carpathica
53
(2002). Special issue
[2] Abbott, R.N.Jr., Clarke, D.B.: Hypothetical liquidus
relationships in the subsystem Al
2
O
3
-FeO-MgO pro-
jected from quartz, alkali feldspar and plagioclase
for a (H
2
O)<1.
Can. Mineral
17 (1979) 549-560
1
křemen – SiO
2
, kalcit – CaCO
3
, gehlenit – Ca
2
Al(AlSi)O
7
, diopsid – CaMgSi
2
O
6
Keramický zpravodaj 27 (1) (2011)