Basic HTML Version
20
Materiál
Studovány byly tři skupiny vzorků:
1. 14 vzorků tzv. loštické keramiky. Jedná se o středově-
kou a raně novověkou keramiku, která byla vyráběna
v Lošticích na střední Moravě a blízkém okolí od počát-
ku 15. do poloviny 16. století.
2. Keramické artefakty z pozdního neolitu (cca 6000 let
př.n.l.) horní Mezopotámie z lokality Tell Arbid Abyad
v současné Sýrii:
a) 6 vzorků skupiny Dark-Faced Burnished Ware
(DFBW)
b) 3 vzorky skupiny Standard Ware (SW)
Metody
Mikroskopické a mikrochemické analýzy byly provedeny
na výbrusových preparátech pomocí petrografického pola-
rizačního mikroskopu Olympus BX 51 a skenovacího elek-
tronového mikroskopu s energiově disperzním analyzáto-
rem (SEM/EDX) Cameca SX 100. K přepočtům na
normativní minerály byl použit program MINLITH.
Rtg-difrakční analýzy byly provedeny na aparatuře Bruker
D8 Advance s Cu anodou a vysokoteplotní komorou
Anton Paar HTK 16.
Chemické analýzy byly provedeny v laboratořích ACME ve
Vancouveru v Kanadě.
Výsledky
Loštická keramika
Pro posouzení složení výchozí suroviny byly provedeny che-
mické silikátové analýzy jílů a spraší z okolí lokality. Chemické
analýze byly podrobeny i keramické artefakty. Protože v pet-
rologii existují relace mezi minerálním a chemickým složením,
byly vytvořeny přepočty, které dovolují převést chemickou
analýzu na normativní minerální složení (viz obr. 2). Pro
vysvětlení lze konstatovat, že pro odlišení od reálného mine-
rálního složení se pro vypočtené minerální standardy používá
termín „normativní minerál“. Stanovení těchto norem se
provádí podle standardních zjednodušených vzorců minerálů
pomocí počítačových programů. Výsledky přepočtů prokáza-
ly, že materiál všech analyzovaných artefaktů si je vzájemně
velmi blízký a odpovídá místním surovinám. Relevantní
výsledky byly získány i mikrochemickou analýzou (EDX).
Obr. 2
Normativní složení studovaných artefaktů a potenciálních surovin vypočtené z chemických silikátových analýz
Za účelem identifikace původních historických surovin byl
proveden experimentální výpal. Pro zhotovení miniaturních
replik loštické keramiky byly jako plastické suroviny použity
místní spraše a jíly, které byly odkryty během archeologických
vykopávek v r. 1982. Suroviny byly rozmělněny s vodou na
plastické keramické těsto, do kterého byl přidán ve funkci
ostřiva granát almandin
1
. Almandin se v dané oblasti vysky-
tuje jako součást aluviálních (říčních) sedimentů a jeho zdro-
jovou oblastí je Hrubý Jeseník. Výpal byl proveden v oxidační
atmosféře na teplotu 1250 °C. Teplota byla nastavena na
základě mineralogických analýz artefaktů. V průběhu výpalu
vznikl v pohárcích zhotovených ze spraše takový obsah tave-
niny, že se zcela zbortily (viz obr. 3). Vzhledem k minerální
asociaci originálních loštických pohárů (indialit, hercynit aj.)
musela teplota výpalu přesáhnout 1200 °C. Použití spraše
pro výrobu loštických pohárů je tedy vyloučeno.
1
almandin - Fe
3
Al
2
(SiO
4
)
3
Vysvětlivky:
23/0 – 23/3 – vzorky materiálu původní pece; L1 – potenciální surovina - šedý jíl s grafitem; L2 – potenciální surovina – spraš;
L3 – L9 – keramické artefakty
Keramický zpravodaj 27 (1) (2011)