Basic HTML Version
14
2.1 Genese vzorků
K analýzám byly předány mechanicky ručně stržené ink-
rusty z přihříváků a přehříváků. Všechny čtyři odebrané
vzorky byly hnědofialového zabarvení plástvového cha-
rakteru o síle vrstvy do 3 mm a vykazovaly enormní tvr-
dost.
3. Použité experimentální metody
3.1 RTG difrakční analýza
Vyhodnocení RTG difrakční analýzy se provádí m.j.
porovnáním získaného difraktogramu s knihovnou stan-
dardů a nevypovídá o složení vzorku jako celku, ale
popisuje pouze složení krystalické fáze, přičemž v popisu
lze používat i pravděpodobnostní shodu naměřených dat
se standardem. Toto vyjádření je v mnoha případech vel-
mi důležité, protože krystalické substance, byť se týkají
standardů, vykazují mnohé anomální, resp. těžce srovna-
telné difraktogramy.
3.2 RTG fluorescenční analýza (RFA) pevných látek
RTG fluorescenční analýza umožňuje zjistit prvkové složení
tuhých látek.
Toto bylo použito jako kvantitativní stanovení vybraných
prvků, tak i jejich oxidů. Koncentrační rozmezí vlastního
měření bylo od 10
-4
ppm do 100 %.
3.3 Stanovení tavitelnosti úsad
Jedním z parametrů, který by mohl napomoci v osvětlení
geneze analyzovaných inkrustů je stanovení jejich bodů
měknutí (tzv. teplota fúze), tání a tečení a to i dle klasic-
kých usančních postupů aplikovaných v energetice [4].
Jejich absolutní teplotní výše může napomoci ve vyloučení
některých možností jejich vzniku, resp. determinovat ener-
getické suroviny, které by neměly být v provozovaných flu-
idních kotlích spalovány.
4. Experimentální část
4.1 Složení inkrustů
Pro posouzení původu nánosů na vnějších plochách tru-
bek dvou sledovaných kotlů bylo stanoveno prostřednic-
tvím fluorescenční analýzy prvkové a oxidické složení
jednotlivých vzorků. Místa odběrů jsou na obr. č. 1 pozi-
ce 17 a 18. Získané výsledky jsou shrnuty do přehled-
ných tabulek č. 1 a 2.
Obr. 1
135 MW blok s cirkulující fluidní vrstvou:
1 - systém vykládky vápence, 2 – vápencové silo, 3 – pneumatická doprava
vápence, 4 – zauhlování, 5 – uhelné silo (drtící stanice), 6 – drtič uhlí, 7 – zásobník uhlí, 8 – podavače paliva,
9 – najížděcí hořáky, 10 – ohniště, 11 – rozdělovač vzduchu, 12 – najížděcí olej, 13 – kotlové těleso, 14 – výparník,
15 – přehřívák páry, 16 – cyklon, 17 – finální přehřívák páry, 18 – přehřívák páry, 19 – ekonomizér, 20 – ohřívák
vzduchu, 21 – tkaninový filtr, 22 – spalinový ventilátor, 23 – primární ventilátor, 24 – sekundární ventilátor,
25 – silo polétavého popílku, 26 – silo ložového materiálu, 27 – chladič popela, 28 – mezizásobník ložového materi-
álu, 29 – vysokotlaká turbína VAX, 30 – nízkotlaká turbina VAX/ATP4, 31 – převodovka, 32 – elektrický generátor,
33 – kondenzátor, 34 – chladící věž s přirozeným tahem, 35 – nízkotlaký ohřívák napájecí vody, 36 – vysokotlaký
ohřívák napájecí vody, 37 – napájecí čerpadlo, 38 – kondenzáční čerpadlo, 39 – zásobní nádrž demineralizované
vody, 40 – 11,5/110 kV blokový transformátor, 41 – zapouzdřená rozvodna 110 kV, 42 – napájecí nádrž
Keramický zpravodaj 27 (1) (2011)