Basic HTML Version
10
Z dilatometrických křivek (obr. 5) je evidentní, že surovinová
směs na bázi kalu Výkleky vykazuje větší rozměrové změny
během výpalu. V teplotním intervalu cca 500 – 850 °C
dochází u směsi KV k vyššímu objemovému nárůstu
v důsledku vyššího obsahu illitu, resp. slíd v surovině. Od
asi 900 °C začínají obě směsi smršťovat, teplota 950 °C
však pro střep referenční OR znamená omezení smrštění
během výpalu v důsledku vzniku minerálu anortitu, jehož
vznik závisí na obsahu oxidu vápenatého CaO ve střepu,
který v žáru reaguje s produkty rozkladu jílových minerálů
(např. metakaolinitu) podle reakce:
Al
2
O
3
.
2
SiO
2
+ CaO
CaO.Al
2
O
3
.
2
SiO
2
(metakaolinit)
(anortit)
800–900 °C
Vznik anortitu je provázen zvětšením objemu střepu
a způsobuje zvýšení pevnosti střepu [17], což je zřejmé
z tab. 4 – srovnatelné střepy z hlediska pórovitosti (např.
KV1000 a OR1090) mají nesrovnatelnou pevnost v ohybu
ve prospěch anortitického střepu OR (obr. 8). Střep vytvo-
řený z referenční směsi OR proto vykazuje délkové změny
(smrštění) výpalem pouze - 0,9 % (obr. 5). Naopak posu-
zovaná směs KV je nevápenatá (minimální obsah CaO –
tab. 2), proto je výsledkem procesu slinování výraznější
smrštění – 2,6 %. Vzhledem k předchozímu vyššímu obje-
movému nárůstu směsi KV je ale smrštění výpalem u obou
směsí přibližně stejné při teplotách kolem 1040 °C. Střep
na bázi kalu Výkleky vykazuje mírně vyšší (o 5,4.10
-7
K
-1
)
součinitel délkové teplotní roztažnosti KTR
30-500°C
(obr. 6).
Obr. 5
DKTA popílkojílových střepů (10 °C.min
-1
)
Obr. 6
DKTA popílkojílových střepů – stanovení součinitele délkové teplotní roztažnosti KTR (5 °C.min
-1
)
Keramický zpravodaj 27 (1) (2011)